Studie EK na téma přínosů odpovědného výzkumu a inovací (Responsible Research and Innovation – RRI)

Monitoring the Evolution and Benefits of Responsible Research and Innovation byl projekt, jehož úkolem bylo implementovat a sledovat systém odpovědného výzkumu a inovací v pěti dimenzích (rovnost pohlaví, vědecká gramotnost a vzdělávání, zapojení veřejnosti, etika, otevřený přístup a otevřená data a také řízení (governance). Ve studii jsou pojmenovány ukazatele pro vývoj RRI a také jeho společenské, demokratické, ekonomické a vědecké přínosy.  Autoři také předběžně vytyčili cesty k implementaci ukazatelů dopadů. Zpráva obsahuje podrobné údaje o průzkumu mezi vědci financovanými z prostředků EU i jiných. Cílem bylo rozlišit na základě vzorku vědců podporovaných EU a kontrolní skupiny jiných vědců, financovaných z mimoevropských zdrojů, zda má RRI ekonomické, společenské a demokratické přínosy. Tato zjištění mohou pomoci prohloubit důkazy o přínosech a dopadech RRI.

Schéma – pět nejdůležitějších pojmů spojovaných s Odpovědným výzkumem a inovacemi (RRI) podle evropských výzkumných pracovníků

Otázky vycházely z několika úvah. Protože zodpovědný výzkum  a inovace jsou relativně novou koncepcí, která se objevila zhruba před pěti lety, byli vědci nejprve tázáni na znalost tohoto konceptu a na to, co si vybaví při vyslovení zkratky “RRI”. Dále, zda už se věnují konkrétním činnostem v souvislosti s RRI nebo to plánují do budoucna.

Základní myšlenkou při shromažďování údajů bylo to, že i když respondent nemusí být s termínem RRI obeznámen, mohou se zabývat něčím, co pod jeden z pilířů RRI tak jako tak spadá. Konkrétní aktivity, i bez nálepky “RRI”,  také mohou umožnit  spolehlivější posouzení než čistě subjektivní hodnocení.

Vědci byli dotazováni na základní charakteristiku svého výzkumu, dále na to, jaké mají povědomí o koncepci RRI jako takové, měli také uvést konkrétní činnosti v rámci odpovědného výzkumu a inovací na základě pěti pilířů RRI (zapojení veřejnosti, genderová rovnost, vědecké vzdělávání, otevřený přístup a etika). Otázky dále směřovaly k tomu, co je hlavním hybatelem těchto aktivit, jak jsou vnímány zkoumané přínosy, dále se průzkum zaměřoval na podpůrné a brzdící faktory implementace RRI a na obecné zázemí respondentů.

Otázky mířily na nezbytné rámcové podmínky, jež mohou podpořit nebo naopak zbrzdit šíření RRI a jsou tedy důležité pro tvorbu politických doporučení. Mezi respondenty převažovali zaměstnanci vysokých škol (46%) a firem (26%), dále výzkumných organizací (15%) a v malé míře nevládních organizací a veřejné správy (5,9 a 3,3%).  Z pohledu zastoupení vědních oborů převažovaly přírodní vědy (přes 34%), dále technické obory (29,4%), společenské vědy a ekonomie (11,4%) a v menší míře mezi 5-7% pak humanitní vědy, medicína a strukturální vědy (matematika a informatika).

Výsledky průzkumu

Na dotaz týkající se znalosti koncepce zodpovědného výzkumu a inovací odpovědělo 26% ano, 74% nikoli. Ti, kdo odpověděli ano, si pod tímto pojmem představují něco jiného, než jak je RRI charakterizován Evropskou komisí. Shodně zmiňují hledisko etiky,  zapojení veřejnosti a otevřeného přístupu. Místo dalších “oficiálních” hledisek si respondenti tento pojem spojují také s udržitelností a transparentností.

Značné rozdíly byly zjištěny v motivech u různých druhů aktivit. U všech pěti hledisek ale převládá názor, že daná činnost je kritériem kvality dobrého výzkumu. Tři čtvrtiny dotazovaných také uvedli, že hlavní motivací je etika, otevřený přístup a zapojení veřejnosti, a dvě třetiny se shodují na tomtéž v případě genderové rovnosti a vzdělávání v oblasti vědy. Význam má také podpora odpovědného výzkumu ze strany politiky institucí a perspektiva získání lepšího přístupu k financím, který je důležitý zejména u etiky a otevřeného přístupu, zatímco institucionální podpora hraje klíčovou roli zejména u etiky samotné, stejně jako právní požadavek vedení odpovědného výzkumu.

V případě překážek či podpůrných faktorů vědci pozorují spíše pozitivní, tj. podpůrné faktory (55%), zatímco u překážek (35%) jde zejména o nedostatek zkušeností a dovedností a o zvýšené nepřímé náklady. Jen malá část vědců se obává ztráty vědecké excelence nebo institucionálních pobídek.

V dotazu na přínosy RRI zmiňuje největší část dotazovaných objevení nových témat výzkumu v případě vědeckých přínosů (44%) a větší zviditelnění ve vědeckém prostředí (43%). Třetina zmiňovala vyšší relevantnost vědeckých výstupů a téměř stejné množství také jejich vyšší kvalitu. Čtvrtina také pozitivně hodnotí mobilizaci finanční podpory.

U ekonomických přínosů je nejčastěji pozitivně hodnoceno rychlejší šíření znalostí (33%) a stimulace inovací (27%). Ze společenských přínosů byl příznivě hodnocen zejména rostoucí zájem o vědu (26%), v menší míře pak zlepšení kurikula (19%) a více kompetencí pro občany a také změnu přístupu k rizikům (oboje shodně 12%).

U společenských nebo demokratických přínosů vyzvedávali respondenti zejména odstraňování genderových předsudků (20%), zahrnutí poznatků veřejnosti (18%) a také posílení role občanů (13%).

Dotazováni byli vědci ze všech členských zemí EU a nebyly zjištěny rozdíly v odpovědích na základě země původu.