Šest nových projektů se týká biotechnologií, holokaustu, potravin a výživy, testování materiálů a přírodního prostředí

Evropské strategické fórum výzkumných infrastruktur (ESFRI) představilo ve Vídni 11. září pátou cestovní mapu velkých výzkumných infrastuktur. Mapa zahrnuje osmnáct projektů, z toho šest nových. Projekty jsou nyní ve fázi vývoje a v nadcházejících letech budou vyžadovat investice ve výši 2,9 mld. eur. Mapa dále zahrnuje 37 orientačních bodů, které označují klíčové výzkumné infrastruktury, které mají být implementovány nebo již byly dokončeny a jejichž kapitálová hodnota se pohybuje kolem 14,4 mld. eur.

 

Přehled šesti nových projektů:

• Energetické projekty:
  • IFMIF-DONES: zařízení na testování, validaci a kvalifikaci materiálů určených pro jaderný reaktor (koordinuje Španělsko)
• Životní prostředí
  • DiSSCo: infrastruktura spojující přírodní historické sbírky velkých evropských (koordinuje Nizozemí)
  • eLTER: infrastruktura spojující evropská výzkumná centra (koordinuje Německo)
• Zdraví a potraviny
  • EU-IBISBA: multidisciplinární výzkumná a inovační infrastruktura pro průmyslové biotechnologie (koordinuje Francie)
  • METROFOOD-RI: infrastruktura pro metrologické služby spojené s potravinami, výživou a potravinovým řetězcem (koordinuje Itálie)
• Společenské a kulturní inovace
  • EHRI: infrastruktura pro výzkum holokaustu (koordinuje Nizozemí)

 

Poprvé se letos ESFRI zaměřila na širší účinky konkrétních výzkumných infrastruktur na všechny oblasti vědy a poznatků. Určila také nové oblasti, jež mají vysoce strategický potenciál jako společenské a kulturní inovace. Navíc zdůrazňuje rostoucí význam výzkumných infrastruktur v prudkém rozvoji výzkumu založeného na datech a stále větší orientaci na umožnění inovací. Podtrhuje také potřebu komplexní strategie, která by zajistila dlouhodobou udržitelnost prostředí výzkumných infrastruktur v Evropě.

Nová cestovní mapa ESFRI  informuje i o nových výzkumných infrastrukturách celoevropského zájmu, důležitým pro posílení konkurenceschopnosti a vědecké excellence v Evropském výzkumném prostoru. To odpovídá dlouhodobým potřebám evropských výzkumných společenství a pokrývá všechny vědecké oblasti bez ohledu na místo. Evropská komise podporuje rozvoj těchto infrastruktur ze svých programů pro výzkum a inovace. V rámci nyní běžícího Horizonu 2020 bude formou grantových výzev v letech 2018-2019 poskytnuto 214 milionů eur. Implementace infrastruktur uvedených v cestovní mapě umožní vědcům po celé Evropě otevřený přístup ke zdrojům a službám.

Cestovní mapa výzkumných infrastruktur vyšla v rámci Strategické zprávy o výkumných infrastukturách, která se skládá ze tří částí. První informuje o projektech a orientačních bodech (landmarks) a obsahuje také analýzu měnící se role výzkumných infrastruktur a souhrn použité metodiky. Druhá část je analýzou prostředí jako indikativní referenční dokument k metodice ESFRI. Analýza není finančně ani politicky závazná. Třetí část je přehledem zahrnutých projektů a orientačních bodů včetně harmonogramu budování či provozu zařízení a odhadovaných nákladů.