Univerzity by měly vědce připravovat pro různá uplatnění a role ve společnosti

Liga evropských výzkumných univerzit (LERU) vydala 25. června poziční dokument týkající se talentovaných vědců a jejich kariéry v akademických institucích i mimo ně. Dokument s názvem Delivering talent: Careers of researchers inside and outside academia uvádí, že perspektiva kariéry je často lepší, než sami vědci očekávají, zvláště vezme-li se v úvahu možnost kariéry v akademickém prostředí i mimo něj. LERU zkoumá, které univerzity LERU mohou nebo by měly vědce podporovat v rozvoji kariéry, ať si již zvolí jakoukoli cestu.

Dokument vznikl na základě konzultací s členskými univerzitami na téma vývoje jejich kariérní a personální politiky. Poskytuje údaje, analýzy a pohled na pracovní perspektivu vědců i na jejich očekávání v tomto směru. Ukazuje také, jak kariérní a personální politika vysokých škol reaguje na jejich potřebu přitahovat a udržet talentované vědce i na schopnosti a aspirace výzkumných pracovníků. Dokument uvádí příklady dobré praxe v tréninku dovedností a podpoře kariéry, ale i to, co mohou dělat ostatní – zaměstnavatelé mimo akademické instituce, supervizoři, samotní vědci, poskytovatelé finance a stát.

Cesty ke kariéře mohu být různé, příležitostí je dost v akademickém prostředí i mimo něj, a univerzity by měly vědce připravovat pro různá uplatnění a role ve společnosti. To jsou tři hlavní myšlenky tohoto dokumentu. Ten obsahuje i informace z výzkumu a inovativní praktiky personální politiky výzkumných institucí. Autoři ukazují, jak mohou univerzity i supervizoři napomáhat k rozvoji kariéry vědců a poskytovat jim potřebné informace, vedení a trénink.

Na závěr je uvedeno sedm doporučení pro vysoké školy, výzkumné pracovníky a další subjekty zapojené do výzkumu:

• Výzkumní pracovníci by měli být školeni k zastávání více společenských rolí – evropská společnost je založena na znalostech: vedle akademické kariéry se mohou vědci rozhodnout pro práci v soukromém či veřejném sektoru, mohou se zapojit do podnikání ve startupech či samostatně. Na univerzitách stále existují mezery mezi získanými kompetencemi a těmi potřebnými pro budoucí kariéru, například v projektovém managementu a komunikaci. Podle linie dané publikací LERU s názvem Doctoral training beyond 2010 by vysoké školy měly posilovat rozvoj přenosných, profesionálních a měkkých dovedností začínajících vědců.
• Je požadován posun perspektivy od přímé cesty ke kariéře k rozmanitým způsobům dosahování kariéry – od stále převládajícího očekávání přímé cesty ke kariéře, kde konečným bodem je profesura, je třeba připustit rozmanitější kariéru, která může znamenat i práci mimo výzkum a akademické prostředí. Na mnoha místech už taková přeměna nastala, musí však pokračovat.
• Musí být posíleny mechanismy, jimiž začínající vědci hledají cestu z akademického prostředí do společnosti – stále více absolventů nebude zůstávat na univerzitě, ale bude hledat uplatnění jinde. Je zapotřebí posilovat vazby s veřejným a soukromým sektorem.
• Mělo by být dosaženo větší mobility napříč sektory na vyšší úrovni
• Je zapotřebí větší snahy k urychlení pokroku žen ve vyšších a vedoucích pozicích
• Větší podpora kariéry by měla vzejít i od univerzit a supervizorů
• Do podpory kariéry vědeckých pracovníků by se měly zapojit i další zainteresované subjekty, jejichž činnost souvisí s výzkumem.

 

Kvantitativní a kvalitativní studie kariér výzkumných pracovníků přinesly tyto závěry:

Mezi lety 2005 a 2015 se počet doktorských titulů na univerzitách v zemích EU zvýšil o 27% (ze 102 na 130 tisíc).

Absolventi doktorského studia mají obecně dobré vyhlídky na trhu práce: jejich míra zaměstnanosti na univerzitách i ve veřejném a soukromém sektoru je vyšší než u ostatních úrovní vzdělání.

Začínající vědci se v určité fázi kariéry stále více přesunují z akademické sféry do soukromého či veřejného sektoru.

V EU je 49% osob působících ve výzkumu a vývoji zaměstnáno v soukromé sféře, 39% ve školství (zejména na výzkumně zaměřených univerzitách) a 12% ve veřejném sektoru (například ve státních výzkumných laboratořích).

Absolventi doktorského studia v přírodních či technických vědách s větší pravděpodobností pokračují v kariéře ve výzkumu, zatímco doktoři humanitních či společenských věd nachází častěji uplatnění mimo výzkum v dřívější fázi kariéry.

Soukromý sektor zaměstnává především doktory přírodních či technických věd, oproti tomu absolventi společenských a humanitních věd začnou působit spíše ve veřejném sektoru.

Mezi začínajícími výzkumnými pracovníky panuje neochota k přechodu z akademického prostředí do soukromé či veřejné sféry. Podpora kariéry ze strany supervizorů či hlavních výzkumných pracovníků se zaměřuje spíše na rozvoj kariéry v akademickém prostředí.

 

Zdroj: LERU