Zvýšení mají napomoci škrty ve výdajích pro zemědělce a regiony a nové daně

Zpráva pro Evropský parlament s názvem The next Multiannual Financial Framework (MFF), its Structure and the Own Resources uvádí, že výdaje na výzkum by se měly podstatně zvýšit. Dokument vypracoval rakouský Ústav pro ekonomický výzkum. Přináší nápady do diskuse europoslanců, kteří připravují rozpočet nového víceletého finančního rámce, který bude zahájen v květnu 2018.

Autoři zprávy zdůrazňují, že výzkum financovaný z prostředků EU má evropskou přidanou hodnotu díky tomu, že umožňuje přeshraniční výzkumnou spolupráci a budování sítí. Na druhou stranu zemědělství podle nich nemusí být nutně podporováno z EU a ušetřené prostředky lze vynaložit na vědu a výzkum. Společnému evropskému rozpočtu nyní dominují náklady na zemědělství, které spolu s regiony polyká sice klesající, avšak stále podstatný podíl (39 a 34%). Dalších 13% je určeno na konkurenceschopnost a cíle infrastruktury včetně výzkumu, na který se vynakládá kolem 8% evropských financí. To je podle autorů zprávy jen mírný podíl. Výdaje na výzkum a inovace by měly stoupnout, zejména pak na ekologické a sociální projekty. Toto doporučení přichází několik měsíce po Lamyho zprávě, která volá po zdvojnásobení výdajů na výzkum a inovace. Autoři se vyjadřují k navrhovaným škrtům v oblasti zemědělství. Podle autorů by měly být výrazně sníženy zemědělské dotace pro bohaté státy jako je Francie a Německo. Balík 58 mld. Eur ročně je bezpodmínečný a nenutí zemědělce k zavádění ekologičtějších způsobů výroby. Zpráva je v souladu s návrhem předsedy EP Tajaniho, který chce snížit podíl určený na zemědělství ve prospěch jiných oblastí (Tajani jmenovitě uvádí bezpečnost a imigranty). Pro radikální reformu zemědělské politiky se vyslovilo i několik osobností, které budou mít velký vliv na nový rozpočet. Například proevropský francouzský prezident Macron, jehož země dostává velké zemědělské dotace, nebo evropský komisař pro rozpočet Oettinger, podle něhož je výzkum jedinou oblastí, která by měla zůstat ušetřena škrtů. Zpráva také navrhuje snížit regionální prostředky pro bohatší země a investovat mnohem více do energetiky a dopravy.

Nové daně

Evropský rozpočet, který se ročně pohybuje mezi 140 a 150 mld. Eur, představuje zhruba 1% souhrnných příjmů EU, z nichž 80% jde přímo ze členských států. Odchod Velké Británie v roce 2019 bude pro evropský rozpočet znamenat ztrátu od 9 do 12 mld. Eur a EK zatím nemá vyřešenu otázku, jak tuto částku vyrovnat. Oproti tomu zpráva navrhuje zavedení nových daní pro zbývajíc sedmadvacítku. Má jít například o uhlíkovou daň na letenky, palivovou daň, daň z majetku a finančních transakcí nebo společný základ daně z příjmů právnických osob. EU v současné době nemůže kontrolovat daňové sazby v jednotlivých státech a jakákoli změna v tomto ohledu by vyžadovala jednomyslné schválení všemi členy. Pro některé z nich je myšlenka společného základu daně citlivá, zpráva však zároveň připomíná, že s odchodem Británie ztrácí EU jednoho z nejzarytějších odpůrců koordinace daní na unijní úrovni.

Nový víceletý finanční rámec by měl zahrnovat tato témata:

• Trvale udržitelný růst a rozvoj

• Výzkum, inovace a vzdělávání
• Nízkouhlíková přeshraniční infrastruktura (transevropské energetické a dopravní sítě)
• Regionální soudržnost
• Ekologicky udržitelná zemědělská politika a využívání přírodních zdrojů

• Migrace a rozvojová pomoc
• Vnitřní bezpečnost, bezpečnost a obrana hranic
• Administrativa