Zapojení veřejnosti do výzkumu prostřednictvím občanské vědy

Amatérští vynálezci, zdravotní hackeři a nadšenci pro DIY (do it yourself) technologie stojí včele iniciativy, která má učinit špičkovou vědu a výzkum přístupnější, otevřenou pro zapojení veřejnosti, kdy se v dialogu, spolupráci a inovacích stírají hranice mezi občany a vědci.

Projekt Sparks, financovaný Evropskou unií, se zaměřuje na společensky důležitá témata jako zdraví a lékařství. Jedná se o osvětový projekt, který má lidem ukázat, že se mohou zapojit do výzkumu a že zodpovědnost za výzkum a inovace nesou různé zainteresované subjekty. Cílem je zapojit občany do koncepce odpovědného výzkumu a inovací (RRI) především prostřednictvím technologických změn v medicíně. RRI je přístup zohledňující společenské potřeby a očekávání ve výzkumu a inovacích, který podporuje hledání inkluzivních a udržitelných vědeckých řešení. Chce také zvyšovat kapacitu místních aktérů a úřadů ke stimulaci lokálního odpovědného výzkumu a inovací.

Mezi jednotlivce, kteří přinášejí technologické inovace do zdravotnictví, patří například „zdravotní hacker“, který vyvíjí umělý pankreatický systém, jež by pomohl v léčbě diabetu, nebo vynálezkyně, která spolu s neurology hledá jednoduché, ale inovativní cesty sběru dat o progresi Parkinsonovy choroby, kterou trpí, a o reakcích organismu na léčbu. Další nadšenec shání prostředky na výrobu antibiotik z  půdy a extraktů květin a hledá řešení odolnosti vůči antibiotikům. Jiní inovátoři shromažďují informace týkající se šíření invazivního druhu nakažlivých moskytů v Evropě nebo znečištění životního prostředí v rámci kampaně za čistší ovzduší v Británii. Další dva účastníci zpřístupňují amatérům a žákům základních škol molekulární biologii tím, že vytvořili laptopovou laboratoř. Právě hackeři a amatérští vědci, hledající řešení svých zdravotních problémů, ztělesňují DIY – do it yourself vědu a hnutí občanské vědy, která podporuje otevřený přístup ke společensky odpovědnému výzkumu a inovacím. K aktivitám, které mají podněcovat občanskou angažovanost ve vědě, patří workshopy, science café, obchody popularizující vědu nebo výstava, která ve třiceti velkoměstech přilákala přes 800 tisíc návštěvníků.

Sparks spustil interakci mezi vědci, občany a dalšími subjekty a umožnil pojmenovat prioritní témata pro výzkum. Například networking v Polsku umožnil vědeckému centru Kopernik zmobilizovat lékaře, designéry, inženýry, studenty a vědce k tomu, aby zlepšili postupy při záchraně nenarozených dětí s brániční kýlou. Shromážděné údaje a zkušenosti také ovlivní politická doporučení týkající se odpovědného výzkumu a inovací. Mohou také vést k dalším projektům zapojujícím veřejnost do dalších oborů.

Projekt byl zahájen v polovině roku 2015 a potrvá do poloviny příštího roku. Koordinátorem je Belgie a kromě zemí Beneluxu se jej účastní dalších devět zemí, z toho pět z východní Evropy. Celkový rozpočet je přibližně 3,5 mil. Eur.

Občanská věda představuje zapojení veřejnosti do vědeckého výzkumu ať již na globální nebo komunitní úrovni. Vědce, vzdělavatele, správce dat a další spojuje Asociace občanské vědy. Více o „občanské vědě“ se dozvíte ZDE.