Průlomové inovace, podpora rozvoje technologií, nové univerzitní sítě, rozšíření Erasmu

Věda může pomoci vyřešit naše problémy, vzdělání může lidi pozvednout a technologií v éře globalizace není třeba se bát, Evropa v nich může být vůdčí silou ve světě. Takový je souhrn projevu, který pronesl francouzský prezident Macron 26. září na Sorbonské univerzitě. Uvedl, že současná Evropa je příliš slabá, pomalá a nevýkonná, a navrhl řadu reformních opatření. Hlavním bodem jeho projevu byla „velká“, expanzivní, ale také vícerychlostní Evropa, kde by rozhodující silou a hybatelem změn byla právě Francie s Německem. Prezident navrhl posílit vojenskou spolupráci v EU a využít možnosti spojené s digitalizací. Požadoval také účinnější ekologický boj pomocí spravedlivé uhlíkové daně, která by se dotkla i výrobců ze zemí mimo EU.

Projev byl zvláště významný z hlediska vědy a technologií, jimž Macron přisuzuje největší význam od 60. let 20. století. Macron se vyslovil pro financování vzdělání výzkumu a inovací a vyzval, aby byla do dvou let založena agentura pro průlomové inovace, podobná americkému úřadu DARPA, která by podporovala rozvoj elektroniky a umělé inteligence, přitahovala talenty v oboru a byla ochotná podstupovat i riskantní projekty. Evropa by tak byla v postavení inovátora a nikoli následovníka. Touto myšlenkou de facto podpořil dřívější návrh komisaře pro vědu a výzkum Carlose Moedase. Průlomové, „disruptivní“ inovace by z Evropy učinily šampiona v digitálních technologiích, umělé inteligenci a biotechnologiích, a díky nim by Evropa mohla držet krok s vývojem v USA a Číně.

Macron se dále vyslovil pro rozšíření programu Erasmus i na zájemce z mimostudentských řad. Do roku 2024 by nejméně polovina mladých Evropanů měla strávit alespoň půl roku v jiné zemi, ať se jedná o studenty nebo učně. Do stejné doby by dle něj mělo vzdělanost obecně posílit dvacet nových univerzit, které by vznikly vytvořením sítí již fungujících univerzit nabízejících získání evropského diplomu. Studenti i učni by měli povinně ovládat nejméně dva cizí jazyky a část studia by strávili v jiné zemi. Tuto myšlenku podpořil také komisař Moedas. Vyslovil se také pro silnější vědecké hodnocení. „Naše nedávné diskuse o glyfosátu nebo endokrinních disruptorech ukázaly potřebu transparentnějšího, nezávislého hodnocení vědy, které pojmenovává rizika a navrhuje alternativy. Dnes bývá vědecká diskuse často nahrazována tou politickou“, uvedl.

Macron, který letos v květnu převzal prezidentský úřad mimo jiné se slibem prohloubit evropskou integraci v průběhu příprav na odchod Velké Británie, dále vyzval k reformě evropských institucí a k omezení členů Evropské komise z 28 na 15. Polovina EP by měla být volena z mezinárodních kandidátek. Řada Macronových návrhů je hodnocena jako přehnané. Macron je však „technooptimistou“ a znalosti jsou to, co platí a sjednocuje.

Více informací naleznete ZDE.