Regiony ČR mezi oblastmi s vyššími výdaji na výzkum a vývoj

Eurostat v polovině září vydal regionální ročenku 2017. Statistický přehled poskytuje údaje z 276 regionů NUTS 2 a u některých ukazatelů z více než 1 300 regionů NUTS 3. Podle autorů zprávy je srovnání dat na regionální a nižší úrovni často přínosnější než na úrovni národní, protože jasněji ukáže rozdíly mezi členskými státy EU, kandidátskými zeměmi a členy EFTA. Výzkumu a inovacím se věnuje samostatná kapitola, stejně jako digitální ekonomice a společnosti.

Zvlášť jsou analyzována témata jako výdaje na výzkum a vývoj, počty vědeckých pracovníků, dále se věnuje lidským zdrojům ve vědě a technologiích, zaměstnávání v pokročilých technologiích a právům duševního vlastnictví. Celkem třicet regionů překonalo cíl pro rok 2020 vynakládat v roce 2014 kolem 3% HDP na výzkum a vývoj. Dle očekávání byly regiony s vyššími výdaji na VaV vzhledem k HDP soustředěny kolem hlavních měst nebo velkých průmyslových center – výjimkou v tomto byla francouzská oblast středních Pyrenejí nebo East Anglia v Británii. Jak dokládají i mapy a schémata obsažená ve zprávě, nižší výdaje na VaV byly zaznamenány v jižní a východní Evropě, třemi výjimkami byla oblast jihovýchodu ČR a dále Piemontu v Itálii a País Vasco ve Španělsku. V případě ČR je rovněž zmíněna Praha a střední Čechy jako oblasti, kde intenzita výzkumu a vývoje měřená výdaji překročila 2% a byla tak ve střední a východní Evropě vyšší než jinde.

Ročenka se blíže věnuje působení výzkumných pracovníků ve státech a jejich regionech z geografického hlediska a poměrnému zastoupení žen ve vědě. Podle statistiky Praha také spadá mezi 13 z celkem 276 sledovaných regionů NUTS 2, kde lidské zdroje ve vědě a technologiích tvoří 30 nebo více procent pracovních sil vedle regionů v Lucembursku, třech skandinávských zemích, a Londýna. Právě vnitřní Londýn pak byl v tomto ohledu na nejvyšší příčce se zastoupením 45%, čímž více než dvakrát převýšil průměr evropské osmadvacítky, který dosahuje 20%.

Ročenka je k dispozici ZDE.