Únik mozků z východu na západ EU vedl k méně integrovanému výzkumu v nových členských státech

Nově publikovaná studie Science Advances zjistila, že rozšíření EU po roce 2000 mělo negativní vliv na vědeckou spolupráci v nových členských státech i jinde.

Díky členství v EU se zemích nabízí přístup k velkým grantovým příležitostem a k Evropskému výzkumnému prostoru (ERA), který usiluje o dobře financovaný celoevropský systém vědy a výzkumu bez ohledu na hranice států. Podle studie, zveřejněné 12. dubna, došlo ve státech 1. a 2. vlny rozšíření unie v letech 2004 a 2007 k útlumu přeshraniční spolupráce. Toto zjištění popírá hlavní principy vycházející z integrační politiky ERA.

Autor studie Alexander Petersen, sociální vědec z Kalifornské univerzity,a jeho spoluautoři posuzovali míru spolupráce na základě publikací vydaných autory z více než jedné země, přičemž zjistili mnohem menší míru spolupráce na vědeckých publikacích v případě vědců z východní Evropy v desetiletí po roce 2004 v porovnání s desetiletím přechozím. Vytvořili také fiktivní model situace, jaká by existovala v případě nevstoupení těchto zemí do EU.

Se vstupem do unie získávají občané automaticky právo pracovat v kterémkoli členském státě EU, což znamená tak riziko úniku mozků, který pro domovskou zemi znamená nejen ztrátu lidského kapitálu, ale i ztrátu spojení s vědci v zahraničí, jednalo-li se o mladého výzkumníka, který ve své zemi rozvíjel přeshraniční spolupráci. „A tento proces přirozeně vysvětluje naše zjištění – že totiž východoevropské země by byly více integrovány do vědy a výzkumu, kdyby do EU bývaly nevstupovaly,“ uvedl Petersen.

Evropský výzkumný prostor je podle autora studie z mnoha důvodů skvělou příležitostí například proto, že dává dohromady země s rozdílnými systémy inovací. Petersen pozitivně hodnotí také to, jak se EU s uvedenými problémy vypořádává třeba prostřednictvím programů párování východoevropských institucí se západními. Studie však ukazuje, že země východní Evropy by měly vedle investování do spolupráce se staršími členy unie také zavádět podmínky pro návrat vědců .

Výsledky výzkumu byly publikovány v době významných přeměn souvisejících s odchodem Velké Británie. Několik skupin včetně Ligy evropských výzkumných univerzit (LERU) a Asociace evropských univerzit v březnu vyzvala k tomu, aby si Evropský výzkumný prostor stanovil ambicióznější cíle a zaměřil se i dál než jen na Evropu. Generální tajemník LERU Kurt Deketelaere uvedl, že k úniku mozků z východu unie na západ nemuselo dojít, Na vině jsou podle něj právě nové členské státy, které neposílily svůj systém vědy a výzkumu v souladu s cíli ERA. „Kdyby tak učinily, došlo by k cirkulaci mozků, mnohem menšímu úniku mozků a jejich systém výzkumu by byl mnohem výkonnější, uvedl.

Mluvčí Evropské komise k výsledkům studie uvedl, že za poslední léta se nadnárodní spolupráce mezi členskými státy zvýšila o téměř 8%, což ukazuje na to, že ERA funguje. Ale implementace ERA je už na členech samotných, dodal.

Graf zobrazující míru přeshraničních publikací v západní a východní Evropě, severní Americe a v Asii v letech 1996-2004 naleznete ZDE.

 

Údaje o studii: autoři Doria Arrieta, O. A., Pammolli, F. & Petersen, A. M. Sci. Adv. 3, e1602232 (2017).