Státy málo financují výzkum a inovace jsou nedostatečné

Nejnovější hodnocení členských států provedené evropskými úřady ukázalo, že v mnoha zemích přetrvávají problémy s financováním vědy a výzkumu.

Podle zprávy 2017 – European Semester - Hodnocení pokroku strukturálních reforem, prevence a nápravy makroekonomické nerovnováhy a výsledků hloubkové revize podle předpisu EK 1176/2011, vydané 22. února, se nepodaří dosáhnout stanoveného cíle investovat do roku 2020 3% HDP do výzkumu. Kromě toho, že státy v průměru málo investují do vědy a výzkumu, zpráva zmiňuje i známé nedostatky ve snaze o lepší výsledky.

Ačkoli státy přikládají politice výzkumu a inovací značnou váhu jako motoru konkurenceschopnosti a růstu, tempo reformy této politiky je pomalé, pokud jde o podporu vyšší kvality a dopad veřejných investic. Je zapotřebí rychlejších reforem a více spolupráce mezi vědou a podnikáním, a to i v některých rozvinutějších státech.

Pokrok ve zlepšování prostředí pro podnikání a růst investic do výzkumu a vývoje se v rámci evropské osmadvacítky různí. Zatímco například Portugalsko se nachází na žebříčku inovací až na 24. místě a odpovídající výkon v oblasti inovací nepodává ani Rakousko, které je přitom na 2. místě ve veřejných i soukromých výdajích na výzkum a vývoj (v roce 2015 bylo jednou z mála států, které dosáhly či překročily Evropskou komisí vytýčený cíl, když výdaje na tuto oblast dosáhly 3,07%). Ve Finsku, které tradičně investuje velké prostředky do vývoje a v této oblasti se řadilo na přední příčky ve světě, se rozpočet na výzkum a vývoj za posledních několik let snížil v souvislosti se snahou země dostat se z oslabující ekonomické krize.

Dopady finanční krize z roku 2008 nadále brzdí veřejné investice do vědy ve většině členských států, zejména pak ve střední a východní Evropě. Nejhůře je na tom patrně Litva – tamním vědcům se v posledních letech snížil počet citovaných publikací a většina výstupů výzkumu a vývoje pochází z veřejných výzkumných institucí. Je zde slabá kapacita pokud jde o využití vědeckých výsledků pro ekonomický prospěch.

Podle zprávy 2017 – European Semester - Hodnocení pokroku strukturálních reforem, prevence a nápravy makroekonomické nerovnováhy a výsledků hloubkové revize podle předpisu EK 1176/2011, vydané 22. února, se nepodaří dosáhnout stanoveného cíle investovat do roku 2020 3% HDP do výzkumu. Kromě toho, že státy v průměru málo investují do vědy a výzkumu, zpráva zmiňuje i známé nedostatky snah o lepší výsledky.

Ačkoli státy přikládají politice výzkumu a inovací značnou váhu jako motoru konkurenceschopnosti a růstu, tempo reformy této politiky je pomalé, pokud jde o podporu vyšší kvality a dopad veřejných investic. Je zapotřebí rychlejších reforem a větší spolupráce mezi vědou a podnikáním, a to i v některých rozvinutějších státech.

Pokrok ve zlepšování prostředí pro podnikání a růst investic do výzkumu a vývoje se v rámci evropské osmadvacítky různí. Zatímco například Portugalsko se nachází na žebříčku inovací až na 24. místě a odpovídající výkon v oblasti inovací nepodává ani Rakousko, které je přitom na 2. místě ve veřejných i soukromých výdajích na výzkum a vývoj (v roce 2015 bylo jednou z mála států, které dosáhly či překročily Evropskou komisí vytýčený cíl, když výdaje na tuto oblast dosáhly 3,07%). Ve Finsku, které tradičně investuje velké prostředky do vývoje a v této oblasti se řadilo na přední příčky ve světě, se rozpočet na výzkum a vývoj za posledních několik let snížil v souvislosti se snahou země dostat se z oslabující ekonomické krize.

Podle zprávy 2017 – European Semester - Hodnocení pokroku strukturálních reforem, prevence a nápravy makroekonomické nerovnováhy a výsledků hloubkové revize podle předpisu EK 1176/2011, vydané 22. února, se nepodaří dosáhnout stanoveného cíle investovat do roku 2020 3% HDP do výzkumu. Kromě toho, že státy v průměru málo investují do vědy a výzkumu, zpráva zmiňuje i známé nedostatky snah o lepší výsledky.

Ačkoli státy přikládají politice výzkumu a inovací značnou váhu jako motoru konkurenceschopnosti a růstu, tempo reformy této politiky je pomalé, pokud jde o podporu vyšší kvality a dopad veřejných investic. Je zapotřebí rychlejších reforem a větší spolupráce mezi vědou a podnikáním, a to i v některých rozvinutějších státech. Pokrok ve zlepšování prostředí pro podnikání a růst investic do výzkumu a vývoje se v rámci evropské osmadvacítky různí. Zatímco například Portugalsko se nachází na žebříčku inovací až na 24. místě a odpovídající výkon v oblasti inovací nepodává ani Rakousko, které je přitom na 2. místě ve veřejných i soukromých výdajích na výzkum a vývoj (v roce 2015 bylo jednou z mála států, které dosáhly či překročily Evropskou komisí vytýčený cíl, když výdaje na tuto oblast dosáhly 3,07%). Ve Finsku, které tradičně investuje velké prostředky do vývoje a v této oblasti se řadilo na přední příčky ve světě, se rozpočet na výzkum a vývoj za posledních několik let snížil v souvislosti se snahou země dostat se z oslabující ekonom

Dopady finanční krize z roku 2008 nadále brzdí veřejné investice do vědy ve většině členských států, zejména pak ve střední a východní Evropě. Nejhůře je na tom patrně Litva – tamním vědcům se v posledních letech snížil počet citovaných publikací a většina výstupů výzkumu a vývoje pochází z veřejných výzkumných institucí. Je zde slabá kapacita pokud jde o využití vědeckých výsledků pro ePro řadu členských států je v současnosti nejdůležitější přístup k financování malých firem. Například v Řecku považuje 30% malých a středních podniků za nejzávažnější problém právě přístup k financím, na Kypru je to čtvrtina firem.

Povzbudivější je, že dle zjištění EK je většina evropských vlád na dobré cestě ke splnění cíle EU ohledně snížení emisí, obnovitelné energie a energetické účinnosti.

Hodnocení stavu výzkumu a vývoje v ČR

Výzkum a vývoj se v roce 2015 podílel na HDP ČR z 1,95% a téměř tak dosáhl evropského průměru 2%. Dosáhnout 2,5% HDP v roce 2020 však bude možné pouze udrží-li se trend z období 2007 – 2015. Nárůst ve výzkumu a vývoji po roce 2010 lze vysvětlit financemi ze strukturálních fondů a zahraničních podniků, zatímco domácí výdaje byly nižší.

Výdajům na výzkum a vývoj však neodpovídá kvalita výstupů. ČR výrazně zaostává za celoevropským průměrem v otevřenosti a excelenci vědy a výzkumu (podle Evropského srovnávacího přehledu inovací za rok 2016). Rezervy má ČR také v investicích rizikového kapitálu, patentech nebo doktorském studiu studentů ze zemí mimo EU. Pokles byl zaznamenán u výkonu MSP v oblasti inovací produktů a procesních, marketingových a organizačních inovací, kde je ČR pod průměrem nebo blízko průměru hodnot EU. Zlepšení bylo naopak zaznamenáno v případě lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji, kde se mezi lety 2007 – 2014 zvýšil počet absolventů z 10,7 na 15,1 na tisíc obyvatel ve věku 25-34 let.

Dále jsou zmíněné priority stanovenéým pro agendu VaV – zefektivnění správy, implementace nového evaluačního rámce, vytváření podmínek pro aplikovaný výzkum a zvýšení kapacity pro výzkum a inovace v podnicích. Zmíněna je také Metodika 17+, Národní RIS3 strategie a opatření na zlepšení spolupráce výzkumných organizací a firem (plán vzniku center kompetence, programy EPSILON a TRIO).

Zpráva se věnuje také situaci malých a středních podniků v ČR a všímá si skutečnosti, že zde působí procentuálně více mikropodniků oproti celoevropskému průměru (96,1%:92,8% za rok 2013). Je však patrný značný rozdíl v produktivitě malých firem ve srovnání s velkými podniky, kdy produktivita mikropodniků dosahuje jen výkonnosti 34% velkých firem v průmyslu a 59% ve službách. To je způsobeno mimo jiné obtížnějším přístupem seed podniků a startupů k financím. Co se týče obnovitelných zdrojů energie, ČR dosáhla cíle 13% pro rok 2020, a to částečně díky značným investicím, je však nutné dodat, že stanovený limit byl relativně nízký. Opatření pro dosažení energetické účinnosti nejsou zcela v souladu s Národním akčním plánem energetické účinnosti ČR. Zamýšlených úspor energie totiž nelze dosáhnout bez rychlejšího spuštění projektů a investic.

Zprávy o výsledcích analýzy za Českou republiku i další členské státy jsou ke stažení ZDE.ZDE .

Co se týče obnovitelných zdrojů energie, ČR dosáhla cíle 13% pro rok 2020, a to částečně díky značným investicím, je však nutné dodat, že stanovený limit byl relativně nízký. Opatření pro dosažení energetické účinnosti nejsou zcela v souladu s Národním akčním plánem energetické účinnosti ČR. Zamýšlených úspor energie totiž nelze dosáhnout bez rychlejšího spuštění projektů a investic.

Zprávy o výsledcích analýzy za Českou republiku i další členské státy jsou ke stažení ZDE.

 

Co se týče obnovitelných zdrojů energie, ČR dosáhla cíle 13% pro rok 2020, a to částečně díky značným investicím, je však nutné dodat, že stanovený limit byl relativně nízký. Opatření pro dosažení energetické účinnosti nejsou zcela v souladu s Národním akčním plánem energetické účinnosti ČR. Zamýšlených úspor energie totiž nelze dosáhnout bez rychlejšího spuštění projektů a investic.

Zprávy o výsledcích analýzy za Českou republiku i další členské státy jsou ke stažení ZDE.