Umělá inteligence ve výzkumu duševního zdraví: nová studie WHO o aplikaci a výzvách

Využití umělé inteligence (AI) ve službách a výzkumu v oblasti duševního zdraví má potenciál, ale nová studie zjišťuje významné nedostatky, které mohou naznačovat příliš urychlenou propagaci nových modelů AI, které musí být teprve vyhodnoceny jako životaschopné v reálném světě.

V roce 2021 žilo v evropském regionu WHO více než 150 milionů lidí s duševním onemocněním. V posledních několika letech situaci zhoršila pandemie COVID-19. Souběžně s tím dává umělá inteligence vzniknout revoluci v medicíně a zdravotnictví. Může využívat digitalizovaná zdravotnická data k automatizaci úkolů a prohloubení porozumění složitým poruchám. Umělá inteligence (AI) může poskytnout cenné poznatky o tom, jak nejlépe podporovat zdraví a současný stav duševního zdraví.

AI však často zahrnuje složité využívání statistik, matematických přístupů a vysokodimenzionálních údajů, které by mohly vést k zaujatosti, nepřesné interpretaci výsledků a přehnanému optimismu výkonnosti AI, pokud by s ní nebylo adekvátně nakládáno. Studie zjistila významné nedostatky v tom, jak aplikace využívající umělou inteligenci zpracovávají statistiky a zřídka ověřují data a málo vyhodnocují riziko zkreslení.

Zdroj: ZDE.