Hmyzí roje mohou generovat tolik elektrického náboje jako bouřkové mraky

Elektřina přirozeně produkovaná rojením hmyzu, jako jsou včely medonosné a kobylky, je nedoceněným přispěvatelem k celkovému elektrickému náboji atmosféry. Vědci vědí o nepatrném elektrickém náboji přenášeném živými tvory, například hmyzem, už dlouho. Myšlenka, že hmyz by mohl změnit náboj ve vzduchu ve velkém měřítku, však přišla k výzkumníkům čirou náhodou. Vědce zajímalo, jak atmosférická elektřina ovlivňuje biologii. Když však roj včel přeletěl nad senzorem, který měl zachytit okolní atmosférickou elektřinu na polní stanici týmu, začali vědci tušit, že vliv by mohl proudit i opačným směrem. Vědci měřili změnu síly elektrického náboje, když jiné včelí roje přeletěly přes senzor, a odhalili tak zvýšení průměrného napětí o 100 voltů na metr. Čím hustší roj hmyzu, tím větší nálož. Létající objekty, od zvířat po letadla, při pohybu vzduchem vytvářejí statickou elektřinu. Tým měřil nálože jednotlivých pouštních kobylek, které létaly ve větrném tunelu poháněném počítačovým ventilátorem. S využitím údajů o hustotě kobylek z jiných studií pak tým použil počítačovou simulaci založenou na údajích o včelím roji, aby tato jednotlivá měření kobylek zvětšil na odhady elektrického náboje pro celý roj. Mraky kobylek by mohly produkovat elektřinu na metr, což je na stejné úrovni jako v bouřkových mracích, uvádějí vědci. Podle výsledků je potřeba prozkoumat neznámé životy zvířat přenášených vzduchem, která někdy dosahují mnohem větších výšek než včely medonosné nebo kobylky. I když některé hmyzí roje mohou být obrovské, elektricky nabitá létající zvířata pravděpodobně nikdy nedosáhnou hustoty potřebné k vytvoření blesku, jako to dělají bouřkové mraky. Jejich přítomnost by však mohla narušit snahu sledovat blížící se výboje, které by mohly ublížit lidem nebo poškodit majetek.

Zdroj: ZDE.