Jak se evropská města vypořádávají s velkým znečišťovatelem ovzduší – sektorem dopravy – s ohledem na klimatickou změnu?

Alternativ k naftě a benzínu existuje několik – elektrický pohon, LPG (zkapalněný propan-butan), vodíkový pohon, či CNG a LNG (stlačený, respektive zkapalněný zemní plyn). V žebříčku Schroders 2021 se na prvním místě evropského zeleného města umístil Amsterdam, následovaly Londýn, Paříž, Kodaň, Oslo, Sockholm, Berlín, Glasgow, Hamburg a Birmingham. Vítězem European Sustainable Urban Mobility Award 2021 se stalo finské Tampere. To má za cíl se stát do roku 2030 klimaticky neutrálním městem. Podíl udržitelné mobility již dnes dosahuje úctyhodných 69 %. Zdejší obyvatelé si mohou například stáhnout speciální aplikaci počítající uhlíkovou stopu uživatelů a motivující k pohybu a užívání zelenějších způsobů dopravy. A jak je na tom se zelenou dopravou Česká republika? Zhruba třetina tuzemských železničních tratí je elektrifikována, po českých silnicích jezdí 12 325 osobních elektromobilů, 7 476 elektromotocyklů a skútrů, 809 elektrických nákladních aut a 128 elektrobusů. Po Česku se také pohybuje na 105 vozů s LNG ohonem, 29 898 vozidel na CNG pohon a 110 758 vozidel na LPG. Podle Národního akčního plánu čisté mobility je v plánu do roku 2030 mít v provozu 220 000–500 000 elektromobilů, 800–1 200 elektrobusů, až 44 600 osobních aut a 2 650 autobusů na CNG, až 6900 a 250 000 LNG kamionů, respektive LPG vozidel. Počítá se také s až 50 000 vodíkových aut a 870 autobusů na týž pohon.

Zdroj a kompletní ikonografika ZDE.