Letošní ceny GA ČR a AV ČR pro významné vědce

 26. září byly uděleny Ceny předsedkyně Grantové agentury ČR. Oceněno bylo pět badatelů řešících nejlepší projekty základního výzkumu. Vybíralo se celkem 782 projektů ukončených v minulém roce.

Přehled oceněných vědců a vědkyň:

Alena Volrábová (Národní galerie v Praze) - sestavila souhrnný katalog všech známých kreseb Václava Hollara. Většina jeho děl se nachází ve sbírkách v Evropě a Severní Americe. Všechny bylo nutné prozkoumat, znalecky posoudit, podrobně zdokumentovat a publikovat v chronologické řadě.  Výsledkem projektu je monografie – soupisový katalog všech známých kreseb Václava Hollara v české a anglické verzi. Jeho součástí je zároveň i umělcův životopis založený na archivních průzkumech a další odborné stati.

Fyzikální chemik Aleš Panáček (Univerzita Palackého v Olomouci) -  prokázal, že stříbro může pomoci překonat bakteriální rezistenci. Jeho tým se snažil překonat ztrátu schopnosti léčit bakteriální infekce kombinací antibiotik s nanočásticemi a sloučeninami stříbra. Nanostříbro přidali k neúčinným antibiotikům a zjistili, že je tímto možné obnovit jejich terapeutický účinek. Zásadním zjištěním pro budoucí využití v medicíně bylo to, že nanočástice stříbra jsou zcela neškodné vůči lidským buňkám.

Petr Kopáček (Biologické centrum AV ČR) – oceněn za výzkum fyziologie trávícího aparátu klíšťat. Jeho tým z Parazitologického ústavu odhalil specifické mechanismy, jimiž se klíšťata vyrovnávají s ohromným nadbytkem potenciálně toxického hemu a železa z krve hostitele. 

Organický chemik Jakub Švenda (Masarykova univerzita v Brně) významně přispěl k  přípravě složité přírodní látky forskolinu a jeho syntetických analogů. Cílem jeho projektu byla příprava složité přírodní látky forskolinu a jejích syntetických analogů. Během projektu se kombinovaly metody výpočetní chemie, chemické syntézy a biologické testování v buňkách. Použitá strategie umožnila přípravu několika unikátních analogů forskolinu, které v buňkách vykazují významně odlišnou selektivitu vůči různým formám adenylyl cyklázy.

Fyzik Jiří Houška (Západočeská univerzita v Plzni) – zabýval se pokročilými počítačovými simulacemi pro design nových funkčních materiálů ve formě tenkých vrstev, které mají nejvýše mikrometry. Teoretická část projektu zahrnovala výpočty struktur, vlastností materiálů a modelování růstu tenkých vrstev atom po atomu za různých podmínek. V experimentální části bylo třeba vyzkoušet takové postupy, které umožní velkoplošnou nízkoteplotní přípravu materiálů za podmínek příznivých pro průmysl.

 

Akademická prémie

Ceny udělovala 26. září rovněž Akademie věd ČR. Akademickou prémii, nejvýznamnější vědecký grant u nás, obdrželi tři špičkoví vědci - Jiří Hejnar (Ústav molekulární genetiky), Pavel Janoušek (Ústav pro českou literaturu) a Martin Markl (Matematický ústav). 

Genetik RNDr. Hejnar se zabývá především retroviry a epigenetikou (změnami v genové expresi způsobenými jinými faktory než změnami v sekvenci nukleotidů DNA), regulaci transkripce, regulaci retrovirové exprese hostitelskou buňkou, mechanismům retrovirové latence a perzistence či retrovirové integraci. Význam studia retrovirů spatřuje tento vědec v tom, že způsobují závažná onemocnění člověka jako HIV-1 a nemoci hospodářských zvířat, například leukemii. Akademická prémie poslouží na další výzkum vedený jeho týmem. Hejnar se chystá na výzkumu spolupracovat také s partnery v Německu, Spojených státech či na Tchaj-wanu.

Prof. Janoušek se specializuje na literární a divadelní teorii a dějiny české literatury 20. století. Jeho ústav je podle něj specifický v tom, že se dlouhodobě věnuje úkolům vyžadujícím spolupráci mnoha odborníků různých oborů a specializací. K nejvýznamnějším výsledkům práce jeho týmu patří čtyřdílné Dějiny české literatury 1945–1989, v současnosti se připravuje projekt Česká literatura a kultura v protektorátu. Udělená cena umožní hlouběji se zabývat třemi souvisejícími otázkami: literárními a kulturními dějinami první poloviny 20. století z dnešní perspektivy, reflexí soudobých literárních dějin, tedy analýzou nově vznikající produkce, a snahou o první syntetičtější interpretaci jednotlivých děl  literárního a společenského života, a také reflexí proměn umělecké tvorby souvisejících s proměnou komunikace pod vlivem nových médií.

Matematik RNDR. Markl se zabývá algebraickou topologií, homologickou algebrou a matematickou fyzikou. Zásadní byl především jeho výzkum operád (objektů objevených v 70. letech minulého století k popisu algebraických struktur na topologických prostorech) a jejich aplikací v algebře a matematické fyzice. Syntéza operád a matematické fyziky přitom inspirovala mnoho špičkových vědců. Díky Akademické prémii se bude moc Marklův tým zabývat také rolí operád v ostatních oborech a jejich obecnými vlastnostmi s cílem vytvořit jednotící paradigma pro rozličné typy operád a použít ho jako platformu pro formulaci a důkazy rozličných výsledků algebry, geometrie, matematické fyziky a teorie kategorií.

Smyslem grantu Praemium Aacdemiae je vytvořit vědcům co nejlepší podmínky pro plný rozvoj svého potenciálu ve prospěch Akademie věd ČR a naší vědy obecně. Grant až do výše 30 000 000 korun lze čerpat po dobu šesti let a na úhradu nákladů spojených s výzkumem, mzdami či pořízením technického vybavení.

 

Zdroj: GA ČR a AV ČR