Představením zprávy zahájena kampaň na zajištění dalšího rozpočtu pro VaV

Bývalý evropský komisař pro obchod a zároveň bývalý šéf Světové obchodní organizace Pascal Lamy představil začátkem července návrhy na reformu evropských programů podpory výzkumu a inovací. Představením reformních myšlenek Lamy a expertní skupina dvanácti osobností vědy, průmyslu a financí pod jeho vedením zahájili roční kampaň na zajištění budoucího rozpočtu pro vědu a výzkum. Autoři přicházejí s otevřenými návrhy a radikálními myšlenkami ohledně toho, jak by měla EU změnit přístup k financování vědy, výzkumu a inovací. Studie s názvem “Lab-Fab-App: Investing in the European future we want" Lamy předkládá jedenáct doporučení - například radikální změnu budoucích výzkumných programů, opuštění jedné třetiny schémat financování a ukončení rutinních kontrol vědeckých pracovníků. Mezi další politicky citlivé návrhy patří přenesení větší odpovědnosti za regionální financování na výzkumné programy, větší zaměření regionálních a zemědělských financí na inovace, přepracování či obnova pravidel státní pomoci, a také zdvojnásobení rozpočtu pro program vědy a výzkum po roce 2021. Lamy také navrhuje vytvoření skutečné evropské politiky pro inovace, která by podporovala tvorbu nových trhů a snížení počtu existujících programů a nástrojů na podporu výzkumu, vývoje a inovací a uskutečnění synergií s ESIF. 

Zpráva pozitivně hodnotí fungování Evropské rady pro výzkum (ERC) a Akce Marie Sklodowska-Curie (MSCA) – oběma programům by mělo podle expertní skupiny být přiděleno více prostředků. Příští rámcový program by však podle této zprávy měl být jednodušší a pružnější, lépe koordinovaný s členskými státy i jednotlivými evropskými politikami. Více by se měl orientovat na výsledky a cíle namísto procesů a administrativy. Právě v této souvislosti je navrhováno ustoupení od třetiny schémat a nástrojů, jejichž škála je příliš rozsáhlá.

Zjednodušení je zapotřebí i pro žadatele. Kontroly by měly být prováděny pouze tehdy, panuje-li podezření z podvodu nebo jiného nekalého jednání. Žadatelé by měli mít na výběr mezi financováním projektu na základě nákladů anebo paušálními částkami. Druhý ze způsobů by nevyžadoval vykazování nákladů a odvedené práce nebo finanční kontroly. Další návrh se týká změn v hodnoceních: větší projekty by měly být hodnoceny v polovině a v případě potřeby by byly upraveny nebo i předčasně ukončeny.

Lamy také vytyčil několik dlouhodobých cílů či poslání příštího rámcového programu pro vědu: jedním z nich je do roku 2030 eliminovat plastový odpad, pokročit ve výzkumu mozku a konečně vyrábět ocel bez použití uhlíku. Do roku 2034 by také měla medicína v Evropě dokázat, aby se tři ze čtyř pacientů vyléčili z nádorového onemocnění.

Expertní skupina se rovněž přidala k dřívějším výzvám komisaře pro výzkum a inovace Carlose Moedase, podle něhož je třeba rychle začít podporovat startupy prosazující vysoce rizikové oblasti výzkumu. Lamy a další autoři proto vítají nadcházející zahájení fungování Evropské rady pro inovace (EIC), která má většinu inovačních kroků koordinovat. Poukazují také na upadající význam inovací v mnoha oblastech. Upozorňují, že Evropa vydá na byznys spojený s výzkumem a vývojem méně než polovinu ve srovnání s Jižní Koreou, je zde také třikrát méně přihlášek špičkových patentů než v Japonsku, rizikový kapitál je pětkrát menší než ve Spojených státech. Zaostávání v inovacích je přitom podle Lamyho závažnějším problémem než v minulosti. S tím souvisí jeho návrh na reformu státní podpory výzkumu. Právě Čína, Korea a Japonsko jsou na tom v tomto směru lépe.

Ohledně navrhovaného zdvojnásobení rozpočtu Lamy uvádí, že jakákoli částka nižší než 120 mld. Eur po roce 2021 by zpochybnila to, zda chce unie plnit své politické priority. Opět byl zmíněn problém, kdy v rámci Horizonu 2020 uspěje pouze každý čtvrtý podaný projekt, považovaný za vysoce kvalitní. Je nutné zajistit, aby po roce 2020 činila míra úspěšnosti podávaných návrhů 15 – 20%, tak jako tomu bylo u 7. rámcového programu.

Nejkontroverznější částí zprávy je návrh na přerozdělení strukturálních fondů. Stomiliardový balík, určený k modernizaci nejchudších evropských regionů, by měl být přesměrován na vědu a výzkum, protože podle Lamyho by tyto prostředky, určené na zvýšení konkurenceschopnosti a stimulaci průmyslových inovací v příštích sedmi letech, fungovaly v nejchudších regionech  pouze teoreticky, ne však fakticky. Autoři studie také podpořili rozhodnutí, aby byl na unijní úrovni financován obranný výzkum, za podmínky, že bude probíhat z dodatečných prostředků a odděleně od civilního výzkumu.

Lamyho zprávu a informace o autorech – členech expertní skupiny - naleznete ZDE.