10 inovačních trendů v digitálním věku

Publikace o aktuálních trendech v digitalizaci

Evropská komise vydala publikaci monitorující aktuální trendy v digitalizaci. Inovace se rozvíjejí stále rychleji a významu nabývá také kapitál založený na znalostech a digitálně schopní aktéři. Publikace s názvem 10 Trends Shaping Innovation in the Digital Age informuje o hlavních trendech formujících a narušujících inovací, věnuje se tomu, jak je třeba přehodnotit panel nástrojů, jaké jsou cesty k úspěchu v oblasti dat, flexibilních talent a síťových efektů.

        Jedná se o deset trendů:

Od inkrementálních k disruptivním inovacím
Jednou z určujících charakteristik digitální doby je obrovská rychlost, s níž inovace postupují. Řada těch nejúspěšnějších byla vyvinuté novou generací technologických firem, které vytvářejí trh budoucnosti. Fenomén disruptivních (narušujících) inovací, poprvé popsaný v 90. letech minulého století, se stal novou normou úspěchu. Do té doby inovace představovaly zdokonalení již existujících produktů či služeb.

Měnící se inovační nástroje

Klíčovou složkou úspěchu se stal kapitál založený na znalostech. Tradiční hnací síly inovací jako patenty nebo výdaje na výzkum a inovace, neztrácejí význam, ale jsou doplněny dalšími nástroji jako je design, software, data, branding, marketing a jiné. Data nejsou typickým zdrojem – čím více jich je k dispozici, tím více vygenerují. Firmy, které do údajů příliš neinvestují, pak hůře dohánějí ty, pro něž se data stala stěžejními. Jsou také hlavním zdrojem v případě umělé inteligence.

       Síťový efekt – redefinice měřítka

V digitální ekonomice stanoví normy firmy schopné získat co nejvíce uživatelů. Firmy jako Facebook, Google nebo Amazon  se více zaměřují na získávání uživatelů než na vývoj komerčně úspěšných obchodních modelů, jako tomu bylo na počátku. Velikost uživatelského fondu je dnes stejně důležitá nebo i důležitější než dobrý nápad. Společnosti, umožňující uživatelům využívat stejnou službu prostřednictvím stejné platformy na celém světě, jsou konkrétními příklady příběhy o moderních obchodních úspěších bez významného fyzického majetku. Síťový efekt je pro inovace průlomový - odráží skutečnost, že uživatelé se spíše přidají k platformám, kde naleznou ostatní ze své sociální skupiny, a tím vzrůstá hodnota výrobku či služby, protože se rozšiřuje okruh uživatelů. Celostní inovační hodnotový řetězec dnes na uživatele nových produktů nebo služeb spoléhá stejně, jako na to přijít s novým nápadem nebo vynálezem. A dále, inovační prostředí mohou podstatně měnit inovační firmy kombinující měřítka ohledně zákazníků, investic, údajů, talentů a trhů.

        Nová infrastruktura pro novou dobu

Ve světě, kde jsou údaje klíčovým zdrojem, se všudypřítomná konektivita stala předpokladem hospodářského růstu a inovací. Nacházíme ji už skoro ve všech sektorech hospodářství a společnosti. V digitální éře inovace závisí na prvotřídní digitální infrastruktuře – vysokorychlostním širokopásmém připojení, 5G, superpočítačích, velkých cloudových aplikacích atd. Kromě spojování lidí a firem jde také o spojování zařízení – Internet věcí (IoT). Konektivita však jde ještě dále – i integrací sektorů -  nejdynamičtější inovace se dnes vyskytují v průniku disciplín a věd – např. obchodu a logistiky, bydlení a pojištění, módního průmyslu a zdraví atd.

        Přizpůsobování a personalizace – nová měna úspěchu

Zatímco industriální éra se vyznačovala standardizací, pak v digitální době jde především o přizpůsobování se požadavkům. Pro inovace je stále důležitější právě uživatel či spotřebitel, jemuž jsou výrobky a služby „šity na míru“ a který pomáhá aktivně formulovat hodnotový řetězec. Firmy s personalizovanými výrobky či službami zaznamenávají roční nárůst obratu o 6-10%. Největším hybatele této změny je 3D tisk. Inovace se projevují nejen v patentech, ale i v nových vztazích se zákazníky, dodavatelskými řetězci a konkurenty.

       Mění se geografie inovací

Čína realizuje rozsáhlé vládní investice do technického průmyslu a má regulační  rámec příznivý pro inovace a také rychle se rozvíjející spotřebitelský trh. Za posledních dvacet let tam došlo k neobvyklému nárůstu investic mj. i do výzkumu a inovací. Pokroku bylo dosaženo v nových oblastech jako je umělá inteligence nebo dopravní technologie a elektronické bankovnictví. V Číně nyní působí přes padesát unicorn společností, tedy soukromých firme s hodnotou na miliardu dolarů. Ve výdajích na výzkum a vývoj je tato země druhá na světě – výdaje dosahují 20% z celosvětové částky, zatímco v roce 2000 to bylo pouhých 5%.

       Mění se charakter hospodářské soutěže

Přístup k obrovskému množství údajů se stává klíčovým parametrem hospodářské soutěže. V této souvislosti dochází ke tlaku na zavedení inovací ze strany samotných uživatelů, protože inovace pomáhají udržet spokojenost zákazníků a zabránit jejich přechodu na jiné služby. Výsledkem je, že řada platforem, které byly aktivní zejména ve specifickém digitálním sektoru, se neustále rozšiřují do nových oblastí.

        Nové obchodní modely – BETA a PIVOT

Ve světě, kde je hospodářská soutěž ostřejší než dříve, nejsou firmy ochotny dále čekat na "dokonalý" produkt nebo službu. Start-upy místo toho stále častěji zkoušejí proniknout na trh technikou „trial and error“. Experimentování, průzkum, riskování a nejistota se staly přirozenou součástí inovačního procesu – stejně jako chyby a selhání. Přijímat neúspěch je běžné a je vnímáno jako předpoklad úspěchu. Ne náhodou je slogan „Fail often, fail fast'' často používán v Silicon Valley a je vnímán jako znak cti, nikoli skvrna na reputaci.

         Více mládí do oblasti inovací

Inovace nepřicházejí na svět jen v laboratořích. Bezprecedentní přístup k poznatkům díky internetu a stále dostupnější technologie způsobují, že každý je tak trochu potenciálním inovátorem. Průlomové věci často nepřicházejí od předních expertů, ale často i od outsiderů. V roce 2017 udělil Evropský patentový úřad přes 105 600 patentů. Přes třetinu žádostí pochází od jednotlivých vynálezců, malých a středních podniků, vysokých škol a výzkumných ústavů.

        Růstový kapitál na vzestupu

Evropský fond rizikového kapitálu (European Venture Fund) se v letech 2012 až 2017 zvýšil třikrát ze 4 miliard na 14,7 miliardy eur. V ostatních vyspělých regionech světa jako USA nebo asijské státy se ale rizikové financování zvýšilo podstatně více. Evropa značně pokročila ve snižování propasti s USA v oblasti financování v počátečním stádiu podnikatelské činnosti, velká mezera je nadále v pozdějších etapách financování. V roce 2016 představoval růstový kapitál pouhých 5% celkových finančních prostředků v Evropě (3,9 mld. eur oproti 73,8 mld. celkové zvýšené hodnoty soukromého kapitálu). Tento nízký podíl růstového kapitálu v Evropě částečně odráží velkou závislost evropského hospodářství od bankovních financí.