Analýza OECD o organizaci výzkumné politiky v členských zemích a soubor policy papers
Analýza a srovnání systémů řízení politiky výzkumu zemí OECD
Nový dokument OECD jako první systematicky mapuje řízení veřejně podporovaného výzkumu ve všech pětatřiceti členských zemích OECD v období let 2005-2017. Ve zprávě autoři popisují uspořádání institucí, které je určující pro to, jak se různé orgány (ministerstva, rady a úřady) a vysoké školy, soukromé výzkumné instituce a další soukromé subjekty zapojují do práce na návrzích a do implementace politik souvisejících s veřejně financovaným výzkumem na vysokých školách a soukromých výzkumných institucích.
Co se týče stanovování priorit, přidělování prostředků a hodnocení, podle zjištění obsažených v této analýze jsou ministerstva a agentury zemí OECD odpovědné za stanovení klíčových politických priorit pro vysokoškolské instituce a výzkumné instituce financované ze soukromých zdrojů. Národní agentury mají hlavní slovo při přidělování projektových zdrojů celkem v 31 (tedy v 89%) z 35 sledovaných zemí. Způsob financování se liší - zatímco ve 12 z 31 zemí OECD, kde agentury poskytují financování založené na projektech, existuje jedna agentura, ve zbývajících 19 zemích funguje více agentur. Agentury zaměřené na hodnocení a monitorování výkonnosti vysokoškolských institucí a soukromých výzkumných instituci jsou stále důležitější. Zvýšil se také význam smluv o výkonu a nástrojů financování založených na výkonnosti.
Na téma mechanismů koordinace politik se v dokumentu uvádí, že jednotlivé rady pro výzkum a inovace ve členských zemích OECD mají různé mandáty - poskytují politické poradenství, rozvíjejí národní strategické priority, vyhodnocují reformy politik. Ve většině sledovaných zemí jsou zavedeny strategie nebo plány v oblasti vědy, techniky a inovací (STI). Národní strategie STI často zahrnují měřitelné cíle.
Systematické srovnání systémů řízení veřejné výzkumné politiky vzniklo díky nové databázi politických ukazatelů, která vznikala během tříletého procesu zahrnujícího vývoj ontologie řízení veřejné výzkumné politiky a sběr dat spolu s validací prováděnou národními úřady. Údaje zahrnují různé instituce a mechanismy politických kroků ve vztahu ke vzdělávacím a veřejným výzkumným institucím členských zemí OECD. Z údajů také vyplývá nárůst čerpání prostředků na projekty, využívání smluv o výkonu a hodnocení výkonu pro vysoké školy a soukromé výzkumné instituce, kdy oba zmíněné typy jsou v mnoha zemích autonomní ve vztazích k průmyslu a přidělenému rozpočtu, ale méně často co se týče platů. Poslední reformy posílily účast externích subjektů v řízení těchto institucí. Databáze je veřejně dostupná ZDE.
Ředitelství OECD pro vědu, technologie a inovace dále vydalo soubor „policy papers“. Ředitelství se věnuje politickému poradenství založenému na důkazech o přínosu vědy, techniky a průmyslu k blahobytu a hospodářskému růstu. Dokumenty pokrývají širokou škálu témat - průmysl a globalizaci, inovace a podnikání, výzkum, vývoj a nově vznikající technologie.
Zprávy jsou ke stažení. Jedná se o dvacet materiálů čítajících v průměru 50-60 stran:
How is research policy across the OECD organised?
The evaluation of the Italian “Start-up Act”
State enterprises in the steel sector
Co-ordination and support of international research data networks
Digital platforms for facilitating access to research infrastructures
Strengthening the effectiveness and sustainability of international research infrastructures
Business models for sustainable research data repositories
What role for social sciences in innovation?
Investing in innovation and skills
The Microbiome, diet and health
The future of global value chains
Determinants of digital technology use by companies
The links between global value chains and global innovation networks
