Bližší pohled ukazuje relativně mírný nárůst

Návrh rozpočtu příštího rámcového programu Horizon Europe od samého počátku vzbuzoval rozporuplné reakce. Manažer z Generálního ředitelství EK pro výzkum Petr Fisch se pokusil o diskusi založenou na pevnějších základech, když se pokusil spočítat skutečně srovnatelná čísla s rozpočtem z roku 2011 pro Horizon 2020, výslednou úpravou pro rok 2013 a s návrhem pro Horizon Europe (2021-2027). Výsledkem byl obrázek dosti odlišný od toho, který o Horizonu Europe panuje v médiích a ve veřejných debatách.

Když Evropská komise představila 7. června příští rámcový program, jednou z hlavních informací byla výše rozpočtu 100 miliard eur a masivní nárůst financování výzkumu a inovací v následujících letech, díky němuž se z Horizonu Europe má stát nejambicióznější program pro výzkum a inovace v historii. Bližší pohled ukazuje, že se má jednat o spíše mírný nárůst financí, který přesvědčivě neodráží proklamované ambice chystaného rámcového programu.

Novináři a další pozorovatelé předloženým početním údajům většinou obtížně rozumí, což vedlo komisaře pro výzkum a inovace Carlose Moedase k tomu, že se k nim blíže vyjádřil v rozhovoru pro Generální ředitelství pro výzkum a technologický rozvoj. Čísla jsou podle něj jednoduchá: rozpočet Horizonu 2020 činil kolem 77 miliard eur. Když odmyslíme Velkou Británii, která čerpala značnou část financí, je to 67 miliard. A dnes se jedná o programu s rozpočtem sto miliard pro 27 zemí v porovnání s 67 miliardami pro stejný počet zemí. Jde tedy podle něj o dosud vůbec největší nárůst rozpočtu.

Fisch ale uvádí, že ačkoli prioritou EK je zjednodušení programu, zde zašlo poněkud daleko – srovnávání finančních toků z H2020 s budoucím Horizonem Europe není tak přímé, jak bylo navrhováno. Výpočty jsou ovlivňovány a měněny třemi faktory:

        1)  Inflace: H2020 byl navržen v roce 2011, zatímco 9. rámcový program poběží do roku 2027. I při relativně nízké míře inflace by srovnání založené na běžných cenách bylo zavádějící. Zásadní je nový výpočet s použitím stálých cen.

2)  Brexit – do Horizonu finančně přispívají všechny členské státy a prostředky do příštího rozpočtu tedy budou pocházet od sedmadvaceti států bez Velké Británie. Možná by stálo za to udělat nové propočty pro H2020, které by vylučovaly příspěvky Británie a umožnily by srovnání s Horizonem Europe. V určitých souvislostech by bylo užitečné jen srovnat absolutní částku bez ohledu na počet členských států.

3)  Kam finance směřují – oba rámcové programy se týkají podpory výzkumu a inovací. A i když oficiální rétorika hovoří o vzájemné provázanosti těchto dvou oblastí, finanční mechanismy jsou v nich zcela odlišné a peníze na podporu růstu inovativních firem neznamenají přímou podporu výzkumu. Proto by bylo vhodné také analyzovat zvlášť obě části obou programů věnované “výzkumu” a inovacím”.

Stálé ceny 2018

Použití stálých cen za letošní rok nám umožní pochopit, že návrh rozpočtu Horizonu Europe je v celkových reálných hodnotách nižší ve srovnání s návrhem EK pro H2020, tak jak byl představen v roce 2011. Oproti konečnému rozpočtu H2020 představuje rozpočet navržený pro 9. RP o 8% více v reálných absolutních hodnotách. Není překvapením, že kalibrace rozpočtu na základě současných cen vede k mnohem menšímu zvýšení či dokonce k poněkud neuspokojivému závěru, že celkový navhovaný rozpočet je dokonce nižší, než byl rozpočet pro současný Horizon 2020.

Bez Velké Británie

       Bylo by také vhodné porovnat H2020, který běží za plné účasti Britů, s příštím rámcovým programem, který bude zahájen už po jejím odchodu u EU. V současné době nelze předpovídat, zda bude Británie nějakým způsobem do 9. RP přispívat, a jedinou možností tedy je použít rozpočet pro H2020, který neobsahuje britský finanční příspěvek, činící kolem 13,5% celkové částky od všech 28 členů. Když tak učiníme, vyjde nám rozpočet vyšší přibližně o 10 mld. (ve stálých cenách za rok 2018) nebo 14 mld., než kolik by činil hypotetický návrh pro nynější H2020 bez příspěvku Británie. Srovnáme-li s konečným rozpočtem bez příspěvku Británie, odpovídá nárůst 16 miliardám nebo 23 procentům.

       Důraz na inovace

      Horizon 2020 se jako první vedle výzkumu zaměřil také na inovace. V případě 9. RP plány naznačují, že inovace a související činnosti se dočkají ještě vyšší podpory – jde zejména o vytvoření Evropské rady pro inovace (EIC) s  rozpočtem téměř 9 mld. A zde opět vidíme, měřeno ve stálých cenách za rok 2018, že částka pro výzkum má být jen o 6% vyšší, než kolik bylo navrhováno pro H2020 (74,1 oproti 70 mld. eur). Ve srovnání se schváleným rozpočtem pro H2020 ve výši 61,9 mld. eur je skutečný nárůst pro podporu výzkumu nějakých 20%.

      Závěry

      Dobrou zprávou je, že Horizon Europe se dočká určitého navýšení prostředků. V době úsporných opatření a dalších úkolů EU je to pozitivní vývoj. Avšak odhlédneme-li od veřejných prezentací a politiky, nárůst je vlastně spíše mírný a není přesvědčivý. Zatímco v případě inovací půjde o podstatné navýšení, v případě klasického výzkumu už nejde o tak pozitivní vývoj. Uvážíme-li ambiciózní plány zahrnující také několik výzkumných misí zaměřených na společenské problémy, lze předpokládat, že tyto nové úkoly nebudou financovány výlučně z dodatečných prostředků, ale spíše se bude muset sáhnout do finančních rezerv stávajících programů na podporu výzkumu. S přihlédnutím k tomuto faktu lze těžko čekávat, že se zvýší míra úspěšnosti podaných žádostí o podporu. Situace může přitížit kolaborativním projektům nebo školícím sítím.

    Srovnání původního návrhu rozpočtu H2020 a nynějšího návrhu pro Horizon Europe tedy přináší překvapivě podobná absolutní čísla v reálných hodnotách. Podle Fische tedy to, co je prezentováno jako zisk, ve skutečnosti odpovídá ztrátám, utrpěným při vyjednáváních o rozpočtu pro H2020. To je podle autora alarmující a jsou zapotřebí lepší strategie pro to, aby se dalo vyhnout opakování špatných výsledků jednání o H2020 a zajistit, aby se Horizon Europe skutečně dočkal podstatného navýšení prostředků pro evropský výzkum.

Peter Fisch dvacet let řídil unijní výzkumné programy a stál včele evaluačního programu v Generálním ředitelství EK pro výzkum. Další jeho výpočty a myšlenky naleznete na  www.peter-fisch.eu