Nová zpráva NKÚ k systému podpory výzkumu a inovací

Podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu ze 6. srpna nepanují v systému podpory vědy a výzkumu optimální podmínky pro to, aby výsledky byly aplikovatelné v praxi a aby v ČR existovala větší konkurenceschopnost české ekonomiky.

NKÚ provedl analýzu podpory VVI za léta 2014-2016. Všímal si způsobu rozdělování prostředků i jejich dopadu na výzkum a inovace a také institucí spadajících pod VVI, resort jak MŠMT, MPO a MZe, dále vysokých škol a veřejných výzkumných institucí. Úřad poukazuje na dlouhodobější problémy podpory výzkumu a inovací jako například málo nově přihlášených patentů, jejichž počet se pohybuje pod třetinou průměru EU.

I přes nárůst výdajů na inovace po roce 2010 byl zaznamenán pokles inovační výkonnosti (na 84% oproti unijnímu průměru 88%).  NKÚ také poukázal na nízkou intenzitu spolupráce veřejného a soukromého sektoru, zásadní věc pro praktickou aplikaci výsledků výzkumu. V roce 2016 byly na spolupráci vládního sektoru s vysokými školami vynaloženy pouhé 3 miliardy z celkových 48 mld., které šly na VaV z podnikatelského sektoru.

NKÚ se ve zprávě také blíže vyjadřuje k systému podpory, Přidělení podpory záviselo na hodnocení RVVI vycházejícím z kvantity výsledků té které organizace, tedy především z počtu vydaných odborných článků a prací, zatímco nebyla zohledněna kvalita těchto pracovišť nebo jejich výstupů. To vše vede výzkumné instituce k nesprávné motivaci a zaměření na publikování prací namísto orientace na výsledky, jež lze skutečně aplikovat v praxi. Zpráva zmiňuje výjimku, jíž byla Akademie věd, která při rozdělování financí kvalitu výsledků skutečně posuzovala, Rovněž nebylo zohledněno budoucí směřování a koncepce rozvoje, ačkoli institucionální podpora byla poskytována na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací. Dostatečná pozornost nebyla věnována novým či rozvíjejícím se oborům a organizacím.

Ohledně účelové podpory NKÚ uvádí, že podpořené programy byly příliš obecné namísto skutečně tematického zaměření. Nebyly stanoveny přesné a měřitelné cíle, díky nimž by se dalo posoudit, jak efektivně byly finance využity. ČR také podle zprávy NKÚ plně nevyužila možné příležitosti pro rozvoj. Je zmíněn strategický dokument, který stanovil prioritní oblasti pro VaVaI, určený k efektivnímu využití finance. Podle něj měl být i základní výzkum a institucionální podpora strategicky orientován, k čemuž však nedošlo.

NKÚ také prověřil směřování ČR ke splnění národního cíle v oblasti VaVaI. Závěrem je, že ČR nesměřuje ke splnění národního cíle dosažení veřejných výdajů na vědu, výzkum, vývoj a inovace v ČR na úroveň 1 % HDP v roce 2020, jak se zavázala v rámci strategie EU. Podíl výdajů na VaV financovaných z tuzemských veřejných zdrojů na HDP v ČR nevykázal v letech 2010 až 2016 žádný rostoucí trend, když se pohyboval přibližně na úrovni 0,6 % HDP, a dosahoval tak podobných hodnot jako průměr EU-28. I v případě započítání prostředků EU činil podíl výdajů na VaV financovaných z veřejných zdrojů v roce 2016 pouze 0,65 % HDP.  Cíl 1 % HDP v roce 2020 bude obtížné splnit a především bude obtížné udržet požadovanou úroveň v následujících letech.

Zprávu NKÚ najdete ZDE.

 

Zdroj: NKÚ