Studie ukazuje využití elektronických lékařských záznamů pro dlouhodobé sledování klinických zkoušek

Využití databanky SAIL pro klinické zkoušky

Využívání anonymních informací z elektronických lékařských záznamů je účinným a šetrným způsobem sledování i několik let po ukončení léčebné etapy. Běžně jsou prováděny randomizované kontrolované studie, které jsou krátkodobé a vzhledem k nákladnosti a dostupným zdrojům existuje jen omezená možnost, aby byly revidovány nebo prodlouženy. Znamená to, že účinky léčby nemohou být sledovány po ukončení studie, tedy obvykle déle než po jednom či dvou letech. Ale s nástupem elektronických lékařských záznamů a se souhlasem zúčastněných subjektů lze pomocí analýzy údajů přiradit pacienty k jejich lékařským záznamům a rychle získat potřebné údaje. Díky tomu jsou náklady na kontrolu a využití údajů shromážděných během běžné zdravotní péče poměrně nízké a nezvyšují se s počtem pacientů.

Příkladem může být využití běžně nasbíraných údajů z databanky SAIL (Secure Anonymised Information Linkage). Vědci z lékařské školy při Swansea University údaje využili pro revizi zkoušek, které zkoumaly dopad užívání probiotik během těhotenství na výskyt astmatu a ekzému u dětí ve věku od šesti měsíců do dvou let. Studii s názvem “Dlouhodobé rozšíření randomizované kontrolované studie probiotik s využitím elektronických zdravotních záznamů” zveřejnil letos květnu odborný časopis Scientific Reports. Do databanky SAIL bylo zařazeno celkem 96% pacientů (435 z celkových 452 osob). Záznamy byly vyhodnoceny jako vhodné pro kontrolu 422 pacientů po dobu dvou let, tedy v rámci doby trvání původních zkoušek, a 370 jiných pacientů po dobu pěti let.

Díky studii vznikly nové vazby – do klinických zkoušek byly rekrutovány těhotné ženy, ale kontrola byla rozšířena na relevantnější populaci jejich dětí, určených pomocí elektronických zdravotních záznamů. Studie ukazuje možnosti využívání anonymních běžně nasbíraných elektronických lékařských záznamů pro dosažení ucelenějších výsledků klinických zkoušek. Výsledky ukázaly, že databanka SAIL může pomoci najít účastníky zkoušek, umožní dlouhodobé sledování lékařských zákroků a výsledků, a poskytne nový pohled na zdraví obyvatel. Vedoucí výzkumného týmu Sue Jordan z College of Human and Health Science při Swansea University uvedla, že studie informuje o proveditelnosti a účinnosti elektronické kontroly, která byla srovnána s tradičním sledováním zkoušek. Tým získal nové poznatky díky výsledkům zaznamenaným elektronicky tři roky po konci zkoušek, a díky nim mohl určit rozdíly mezi údaji ze zkoušek a elektronickými daty.

Databanka SAIL zahájila sběr údajů z primární zdravotní péče a dalších veřejných zdravotních služeb před deseti lety. Nyní poskytuje vědcům bezpečný vzdálený přístup k miliardám anonymních, avšak reálných údajů o zdravotní a sociální péči. Údaje jsou přitom přístupné pouze pro účely skutečného výzkumu. Využívání elektronických databází v klinických zkouškách je vyzdvihováno jako jeden z hlavních přínosů celostátních systémů lékařských záznamů. Zatím však existuje jen málo studií, které by tento přínos ukázaly nebo se věnovaly vazbám mezi tradičními údaji ze zkoušek a elektronickými databázemi údajů.

Klíčová zjištění uvedeného výzkumu jsou tato:

  • S využitím databanky SAIL se zlepšila retence dětí z nižších socioekonomických vrstev, což pomohlo snížit dobrovolné zkreslování údajů
  • Výsledky elektronického sledování byly spolehlivější vzhledem k omezenému riziku zkreslení, nespolehlivosti nebo nepřesnostem informací ze strany účastníků
  • Pětileté elektronické sledování poskytlo nové pohledy zejména na problém astmatu, které se obvykle objevuje ve dvou letech věku dítěte
  • Retence byla stále vysoká i po pěti letech elektronického sledování, bez zkreslení co se týče socioekonomického statusu sledovaných pacientů
  • Je zde otevřená možnost jakéhokoli prodloužení sledování zkoušek do budoucna.

 

Sledování účastníků zkoušek nebo anonymních údajů z databáze představuje velký potenciál pro maximalizaci ekonomické efektivity zkoušek a umožňuje přístup k širšímu spektru lékařských informací. Tato zjištění mohou příznivě ovlivnit budoucí plánování klinických zkoušek.