EK zveřejnila kritéria výzkumných misí

Zpráva poradkyně pro výzkum Mazzucatové představuje pět hlavních kritérií pro mise

Evropská komise zveřejnila 22. února soubor kritérií pro nový mechanismus financování výzkumných misí. Kritéria jsou obsažena ve zprávě poradkyně komisaře pro výzkum Carlose Moedase ve věci výzkumných misí v 9. rámcovém programu (9. RP), jíž se stala Mariana Mazzucato, ředitelka Institutu pro inovace a veřejné záměry při University College London. Kritéria mají vymezovat oblasti působnosti a výběr misí a očekává se, že poskytnou větší záběr a ambicióznější přístup k 9. RP.

Mazzucato je Moedasovou dlouhodobou spojenkyní a komisař si ji jako poradkyni v otázce výzkumných misí najal loni v prosinci s cílem urychlit změny mechanismu financování výzkumu. Jak autorka uvádí ve zprávě s názvem Mission-Oriented Research & Innovation in the European Union - A problem-solving approach to fuel innovation-led growth, výzkumné mise nepředstavují jednotlivé projekty, ale celé portfolio činností, akcí a kroků od grantů, cen, nových forem veřejných zakázek a finančních nástrojů. Mise také představují velkou příležitost pro zvýšení dopadů evropského výzkumu a inovací, porozumění představám veřejnosti a provedení komplexních změn. Zprávu se souborem cest, kterou Mazzucato vypracovala, hodlá EK využít k upevnění politických základů pro začlenění výzkumných misí do 9. RP. Podle autorky zprávy jsou pro výzkumné mise dobrým výchozím bodem cíle trvale udržitelného rozvoje OSN, které jsou však příliš široce vymezeny na to, aby se dosáhlo konkrétních změn.

Podle zprávy by mise měly splňovat následující charakteristiky:

  • být na jednu stranu ambiciózní až riskantní, ale zároveň realistické a uskutečnitelné
  • být odvážné a inspirativní s podstatným významem pro celou společnost
  • posilovat mezioborové a meziodvětvové inovace
  • vyžadovat několik řešení založených na přístupu zdola
  • mít stanoven jasný cíl a časový plán a měřitelné výsledky – k cíli by však neměla vést pouze jedna cesta nebo technologie. Časový rámec musí být dostatečně dlouhý, aby umožnil výzkum a vývoj, avšak s jasně stanoveným konečným termínem. Na závěr je třeba zhodnotit, zda cílů bylo dosaženo či nikoli.
  • nebýt užitečné pouze pro jeden členský stát nebo pouhou část obyvatel EU, jejich dopady by měly mít význam nebo být inspirací pro životy všech lidí.

Mise by neměly být řízeny stejným způsobem, jako je tomu u výzkumu pod Evropskou radou pro výzkum (ERC) nebo Evropskou radou pro inovace (EIC). Účastníkům by měla být nabízena flexibilita v navrhování různých přístupů k dosahování cílů a je také nutné zajistit možnost navyšovat rozpočet v případě potřeby dalších investic nutných pro dosažení cílů mise. A naopak, bude-li zřejmé, že cílů mise nelze dosáhnout, měla by existovat možnost misi ukončit. Dozor nad misemi by měly provádět organizace typu švédské Vinnovy nebo DARPA a ARPA-E v USA či izrealské Yozma Group, které jsou vstřícné vůči riskantním podnikům i na organizační úrovni a pro získání špičkových vědců využívají možnost jejich vyslání na dané pracoviště na omezenou dobu.

V případě misí je často zmiňována mise Apollo, která následovala osm let po slibu prezidenta Kennedyho z roku 1961 vyslat člověka na Měsíc a přitom zajistit jeho bezpečný návrat. Jako příklad budoucích výzkumných misí zpráva uvádí jednak zpomalení pokroku nemoci u pacientů s demencí o polovinu, dále vybudovaní stovky uhlíkově neutrálních měst, a nakonec oceány bez plastu (snížení objemu plastů zahlcujících oceány o 90%) – všechny tři mají být splněny do roku 2030. Jednou z misí také má být instalace nových satelitů a sledovacích technologií, jež by pomohly snížit počty uprchlíků utonulých ve Středozemním moři.

Subjekty činné ve vědě a výzkumu i veřejnost nyní mohou až do 3. dubna prostřednictvím online dotazníku poskytnout zpětnou vazbu nebo i navrhovat témata misí.