Osm klíčových principů pro 9. rámcový program

Asociace evropských organizací financujících výzkum a výzkumných organizací Science Europe vydala přehled osmi klíčových principů, na nichž by měl být založen příští rámcový program. Science Europe pozitivně hodnotí současný rámcový program Horizon 2020 a jako jasné příklady evropské přidané hodnoty uvádí úlohu Evropské rady pro výzkum (ERC) v podpoře konkurenceschopnosti, dále podporu mobility vědců a výzkumných infrastruktur coby základní součásti evropského výzkumného systému, financování akcí Marie Sklodowska-Curie, a posilování spolupráce ve výzkumu zaměřeném na společenské výzvy, jež nemohou být řešeny pouze na národní úrovni.

Asociace Science Europe uvítala rezoluci Evropského parlamentu ohledně předběžného hodnocení Horizonu 2020 a přípravy příštího rámcového programu, a přeje si pokračovat v dialogu s evropskými institucemi, subjekty evropského výzkumného prostoru (ERA) a expertními skupinami na vysoké úrovni při vytváření společné vize 9. rámcového programu, který od roku 2021 nahradí současný Horizon.

Osm klíčových principů zformulovala Science Europe v dokumentu s názvem Rámcový program, jaký Evropa potřebuje. Uvádí se v něm, že Evropa čelí řadě výzev a nová řešení jsou zapotřebí v oblasti od zdravotnictví přes potraviny a udržitelnou energetiku až po oběhovou ekonomiku. Při hledání nových řešení je nezbytně nutné zajistit financování výzkumu. To se musí projevit i při stanovování rozpočtových priorit.

Pro udržení světové vědecké excelence musí být splněny následující body:

• Zaměření na excelenci

Právě excelence musí být primárním kritériem výběru jako nejlepší záruka dopadu. Excelentní hraniční i základní výzkum, mezinárodní podpora výjimečných talentů a přístup ke světovým výzkumným infrastrukturám musí zůstat základními kameny financování.

• Jasně patrná přidaná hodnota

Evropské akce by měly hrát roli, kterou nemohou mít na úrovni jednotlivých států, ale mohou se s národními systémy výzkumu a inovací vhodně doplňovat, stejně jako se strukturálními fondy. Rámcový program nemůže národní výzkum a financování zbavit odpovědnosti financovat nezbytný výzkum a inovace, které jsou jádrem evropského výzkumného prostoru. Může však pomoci vyhnout se nepříznivým dopadům odlivu mozků. Mají-li mít inciativy a schémata nějaký dopad, musí být odpovídajícím způsobem financovány a být v souladu se strukturálními a investičními fondy (ESIF).

• Dostatečný dlouhodobý rozpočet

V rámcových programech musí být zajištěno grantové financování. Znalosti představují v Evropě nejcennější strategický zdroj. Dlouhodobé investice musí být považovány za klíčové pro dosažení strategických cílů ve výzkumu a inovacích. To vše by měly reflektovat všechny budoucí víceleté finanční rámce.

• Propojení excelentního výzkumu s inovacemi

Klíčovým aktivem inovací je silná výzkumná základna. Podpora netržně orientovaného výzkumu by neměla být obsažena pouze v pilíři excelentní vědy, ale měla by být přítomna v celém rámcovém programu. Více prostoru by měl dostat na spolupráci založený výzkum zdola nahoru.

• Vědecká definice dopadů v širším než pouze ekonomickém významu

Rámcový program by měl plně zohlednit dopady na zdraví, životní prostředí, společnost a kulturu.

• Integrace otevřené vědy

Horizon 2020 i příští rámcové programy musí podporovat využití digitálních technologií ve vědě. Otevřený přístup a znovuvyužití dat zvyšují cirkulaci poznatků, podněcují inovace a podporují globální spolupráci. V Horizonu se politika otevřeného přístupu osvědčila a měla by pokračovat.

• Strategický přístup k mezinárodní spolupráci

Rámcové programy musí mít strategickou vizi a strukturu, která by podpořila roli Evropy jako důležitého hráče ve výzkumu a inovacích na globální úrovni, a tuto příležitost je třeba využít také k šíření evropských hodnot.

• Jasnost, jednoduchost a transparentní implementace

Asociace Science Europe uvítala opatření ke zjednodušení Horizonu 2020. Evropská komise by měla usilovat o další zjednodušování pravidel a měla by se snažit vyhýbat přidávání nových nástrojů a modelů financování (jako například financování založené na výstupech) bez řádného opodstatnění.