Vyjádření AV ČR k přípravám 9. rámcového programu

V Evropské unii již započala diskuse o podobě 9. rámcového programu pro vědu a výzkum, nejvýznamnějšího programu určeného k financování vědy na období 2021–2027. Stanoviska a doporučení k němu zveřejňují univerzitní asociace, výzkumné organizace i členské státy. V tomto týdnu vydala své stanovisko také Akademie věd ČR, podle níž by příštího rámcový program měl být zaměřen zejména na excelentní výzkum, lidské zdroje a otevřenou spolupráci.

AV ČR ve svém vyjádření vychází z odborných konzultací, z dotazníkového šetření k účasti svých pracovišť v  programu Horizont 2020 a z podnětů pracovišť k připravovanému novému rámcovému programu. Příští rámcový program by měl podle ní posílit férovou a otevřenou spolupráci, přičemž všechny podporované aktivity by měly mít evropskou přidanou hodnotu. V této souvislosti AV ČR vysoce hodnotí činnost Evropské rady pro výzkum (ERC), jejíž granty se staly značkou excelence podpořených výzkumných institucí. Důležité také je, že ERC přivádí do Evropy významné vědce a naopak zabraňuje odlivu mozků. Z hlediska mezinárodní spolupráce a mobility vědců je také významná Akce Marie Sklodowska-Curie (MSCA), která pomáhá prohlubovat a rozvíjet spolupráci v rámci evropského výzkumného prostoru (ERA). V této souvislosti AV ČR zdůraznila, že Evropská rada pro výzkum a MSCA by neměly vzájemně soutěžit, ale spíše se doplňovat a pomáhat vědcům v postupném budování kariéry. Zatímco ERC by měla fungovat jako nástroj oceňování nejlepších nápadů a vědců, kteří již svou excelenci prokázali ve výzkumu, MSCA má podporovat slibné výzkumné pracovníky, kteří mají kapacitu a schopnost zahájit vědeckou dráhu, avšak zatím nedosáhli výsledků, jež by jim dovolily zažádat o grant ERC pro začínající vědce.

AV ČR se také šířeji vyjádřila k otázce hodnocení, které podle ní často trpí historickým a nepřiměřeným vnímáním kapacit institucí v určitých regionech. Hodnocení by mělo být upraveno tak, aby výzkumný pracovník i hodnocení projektu bylo zcela odděleno od hodnocení prostředí dané instituce. Nový přístup by pomohl novým kapacitám vzniklým například díky podpoře ze strukturálních fondů, bez opuštění excelence jako hlavního principu. Při podávání návrhu projektu do ERC by měla mít hlavní význam kvalita návrhu, zatímco dosavadním dosaženým výsledkům by měla být přikládána menší váha.

Prioritami 9. rámcového programu musí být dlouhodobá udržitelnost a dostupnost výzkumných infrastruktur. Vedle lidských zdrojů musí být základem evropské politiky výzkumu a inovací také světová úroveň výzkumného prostředí. Pro dosažení průlomových objevů jsou nevyhnutelné špičkové výzkumné infrastruktury, do nichž je nutno investovat a umožňovat jejich šíření, což v konečném důsledku podpoří evropskou konkurenceschopnost. To bude vyžadovat navýšení rozpočtu a rozšíření kategorie uznatelných nákladů.

Pokračovat by měla spolupráce v interdisciplinárním výzkumu jako například ERA-NET, Widening nebo Iniciativy společného plánování (JPI).  Zvláště pak AV ČR zmiňuje význam Euratomu pro jaderný výzkum, jadernou bezpečnost a pro energetiku obecně. Euratom by měl být zachován v dosavadní podobě a sloužit jako doplnění rámcového programu.

Administrativa a finanční řízení by mělo být jednoduché a příznivé pro uživatele. Menší projekty a konsorcia pracují na excelentním výzkumu flexibilněji a efektivněji. Menší počet partnerů v konsorciích také snižuje administrativní zátěž a zvyšuje míru úspěšnosti. Základním principem financování by měly být granty, nikoli úvěry. AV ČR připomněla, že finanční nástroje založené na úvěrech nejsou kompatibilní se systémem financování veřejných institucí a vysokých škol. V zájmu podpory excelentního výzkumu by měl být všude, kde to jde, uplatňován přístup zdola nahoru („bottom-up approach“). Na druhou stranu by mohly být omezeny některé programy a činnosti, u nichž je evropská přidaná hodnota sporná – jde například o znalostní a inovační společenství (KIC) v rámci Evropského inovačního a technologického institutu. Také téma Společenských výzev by mělo být prodiskutováno a přeformováno po vyhodnocení všech výsledků a přínosů. Znovu promyšlena by měla být také úloha průmyslu a velkých podniků v různých partnerstvích, má-li být zvýšena míra úspěšnosti a posílena spolupráce.

AV ČR příznivě hodnotí zjednodušení finančních pravidel pro Horizon 2020, což by mělo v příštím rámcovém programu zůstat stejné. Měl by však být vzat v potaz požadavek na spolufinancování některých programů z národních zdrojů, který může v některém prostředí působit diskriminačně.

EU by se v 9. RP měla soustředit na několik málo nástrojů, zejména na ty, které se ukázaly být úspěšnými a mohou přilákat nejlepší výzkumné pracovníky.

Stanovisko Akademie věd ČR k 9. rámcovému programu EU najdete ZDE.

 

Zdroj: AV ČR