Horizon 2020 v  letech 2018 - 2020: bezpečnost a zelená ekonomika

O prioritách evropského výzkumu EU v letech 2018 – 2020 hovořil ředitel EK pro výzkum a inovace Robert-Jan Smits na konferenci věnované příštímu rámcovému programu v souvislosti s nově zřízenou Evropskou radou pro inovace a změnami, které přinese 9. rámcový program od roku 2021.

Prioritami pro zbývající 3 roky trvání Horizonu bude bezpečnost, oběhová a nízkouhlíková ekonomika, rozvoj mezinárodní spolupráce a spuštění a udržení chodu Evropské rady pro inovace (EIC).

V rámci Horizonu 2020 již byl překročen cíl alokovat 35% na opatření související se změnami klimatu. Dalším cílem EK je větší mezinárodní spolupráce, protože v současné době je účast nečlenských států velmi nízká (2,2% oproti 5% v 7. rámcovém programu). To lze částečně vysvětlit změnou pravidel, podle nichž musí Rusko, Čína, Indie, Brazílie a Mexiko zajistit spolufinancování stejnou měrou jako EU. Avšak mezinárodní spolupráce je v současné době slabá i s jinými státy jako USA, Kanada nebo Japonsko, které se řídí stejnými pravidly jako v 7. rámcovém programu. Smits proto navrhuje nastartovat několik vlajkových iniciativ.

Vznikající Evropská rada pro inovace má financovat výzkum začínajících vědců a nové technologie a může počítat s částkou 2,6 mld. Eur na poslední tři roky trvání Horizonu 2020. S návrhem na její vznik přišel komisař pro výzkum a inovace Carlos Moedas, podle něhož zatím unie nedostatečně financuje rizikové technologie, u nichž potrvá vice let, než se vyplatí.

Kromě posledních tří let Horizonu 2020 se Smits soustředí na jeho nástupce, 9. rámcový program. Do poloviny příštího roku bude hotov jeho předběžný návrh, který byl původně plánován na letošek, ale příprava se zdržela v souvislosti s nejistotami okolo Brexitu. Na jednání s Británií bude totiž záviset také rozpočet po roce 2020. Smits zdůraznil význam zvýšení výdajů na vědu a výzkum v příštím rámcovém programu. S komisařem pro rozpočet Güntherem Oettingerem prý snížení výdajů nehrozí, protože ten často zmiňuje důležitost inovací a navíc sám pochází Bádenska-Württemberska, které vydává na výzkum 5% svého HDP.

V 9. rámcovém programu nastanou oproti Horizonu určité změny. V současné době existuje příliš mnoho nástrojů financování. Novinkou budou tří- až čtyřleté soutěže zaměřené na poslání (mission-driven competitions). Budou vyhlašovány velké ceny na podporu inovací.

Smith zatím nedokázal sdělit, zda ředitelství pro výzkum a inovace převezme odpovědnost za vojenský výzkum, o němž se nyní v EU diskutuje po zahájení vůbec první soutěže obranného výzkumu a založení Evropského obranného fondu. Nyní je obranný výzkum v rukou Evropské obranné agentury, ale diskutuje se o začlenění do 9. rámcového programu. To je pro mnoho vysokých škol kontroverzní otázka, kterou musí vyřešit politici a právníci.

Smits na závěr uvedl, že členské státy a příjemci financí z H2020 obecně by měli hlasitěji hovořit o přínosech programu. Zmínil například společné technologické iniciativy, které financují výzkum významých témat jako je farmacie, čistší letecká doprava a další. Například firma Airbus se účastnila projektu Clean Sky, jehož cílem je snížení emisí CO₂ a hluku z letecké dopravy.