Případové studie - dobrá praxe a spolupráce

Evropská komise v červnu vydala brožuru s přehledem evropských projektů jako příkladů dobré praxe a spolupráce na projektech zabývajících se několika aktuálními tématy, řešenými v 7. rámcovém programu a Horizonu 2020. Na několika příkladech je ukázáno, jak projekty přispěly k nalezení řešení různých společenských problémů souvisejících se zdravím nebo životním prostředím.

Mezinárodní spolupráce je pro EU strategickou prioritou, protože umožňuje přístup k nejnověšjím výzkumným výsledkům kdekoli ve světě. Díky mezinárodní spolupráci lze efektivněji řešit světové problémy a vytvářet obchodní příležitosti na nových a vznikajících trzích.

EU s pouhým sedmiprocentním podílem světové populace se na výzkumu ve světě finančně podílí z 20% a na vysoce impaktových publikacích a přihlášených patentech asi z jedné třetiny. Ale stále více znalostí má svůj původ mimo Evropu a pokud chce udržet svou pozici, musí EU hledat způsoby, jak zůstat atraktivní pro vědu a výzkum a jak rozvíjet mezinárodní spolupráci. Svými projekty se například evropské státy podílí na dosahování Agendy 2030 – cílů OSN pro trvale udržitelný rozvoj. Program Horizon 2020 například nasměroval 60% svého rozpočtu na dosažení těchto cílů. Podobně se svými projekty snaží přispívat k cílům úmluv o změnách klimatu, o biodiverzitě nebo rezoluce Světové zdravotnické organizace.

Publikace uvádí nejvýznamnější projekty, které úspěšně řeší některé naléhavé problémy – některé projekty se zabývají otázkou mechanismu přetrvávání chudoby v rozvojových zemích, další monitorují prostředí v Arktidě, zkoumají potenciál Země a Slunce při vyrobě obnovitené energie, možnosti ekologické výroby chemikálií využitelných pro zdraví a průmysl a podobně. Ve všech projektech byli zapojeni mezinárodní partneři. Globální problémy nemohou být v žádném regionu řešeny odděleně.

První část publikace uvádí konkrétní projekty zaměřené na klimatické změny a udržitelné využívání zdrojů v souladu s Pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015. Projektů se účastní přední odborníci, jejichž úkolem je vyvíjet pokročilé systémy monitorování a infrastrukturu potřebnou k účinnějšímu vypořádání se se změnami klimatu. Finanční podpora také umožňuje přenos know-how mezi zeměmi, což má umožnit, aby země rychleji reagovaly a vyvíjely politiku zachovávání zdrojů a ochrany životního prostředí.

INTAROS - jednotný systém pozorování Arktidy integruje údaje a posiluje společenskou a ekonomickou roli arktické oblasti pro místní společenství, rybářství, turismus a lodní dopravu.

EWIT – vytváření nástroje pro podporu strategie bezpečného zpracování a recyklace částí elektronického odpadu v afrických městech. Kromě ekologického aspektu je to příležitost pro vytváření pracovních míst

DESTRESS – projekt testuje na různých místech v Evropě a Asii způsoby vytváření rezervoárů geotermální energie tak, aby byla geotermální energie výhodně a efektivně zužitkována.

Druhá část uvádí přehled projektů zaměřených na rozvoj potenciálu nevyužívaných biologických zdrojů – ingrediencí z rostlin a živočichů, jež mohou přispět k výrobě bezpečnějších potravin, nových léků, k udržitelnějšímu průmyslu a novým příležitostem pro práci a růst.

BachBerry – projekt zkoumal možné využití 113 druhů volně rostoucích bobulovitých plodů pro výrobu léčiv, kosmetiky a potravinových barviv. Výzkum odhalil, jak identifikovat a syntetizovat biologické složky udržitelným a šetrným způsobem. Výsledkem také bylo objevení léčivého potenciálu některých rostlin, jež by tak mohly nahradit některé toxické látky používané v průmyslu. V závěrečné fázi projektu byly vytvořeny výrobny bakteriálních buněk ro produkci většího množství fenolů pro průmyslové využití.

Pharmasea – inovační projekt umožňuje využití látek z dosud nepřístupné mořské hloubky, využitelných pro medicínu a průmysl. Organismy žijící ve větších hloubkách totiž produkují látky umožňující existenci ve tmě, chladu, vysokém tlaku nebo horku. Proto nabízejí vlastnosti, které nelze najít v  suchozemském prostředí. V rámci tohoto projektu bylo vyvinuto nízkonákladové zařízení pro odběr vzorků bahna a sedimentů z hlubokých vrstev oceánu. Pozdější analýzou v laboratoři se u vzorků bakterií a hub zjišťovalo, jak pracovat s jejich genetickými informacemi a chemickou strukturou. Snaha se vyplatila, neboť byly objeveny nové látky s antibiotickými vlastnostmi a využitelné i pro další druhy léků.

Třetí část se věnuje udržitelné energetice. Uvedený projekt se zabývá zaváděním solární technologie a snahou o šetrnější zdroje energie.

EUROSUNMED – evropsko-středozemní spolupráce ve výzkumu a školení týkající se solárních technologií. Nadbytek slunce ve Středozemí může být výhodou pro výrobu solární energie, ale nadměrné horko a sucho solární zařízení naopak poškozuje. Projekt má napomoci vývoji technologií odolných vůči takovým podmínkám – univerzity, výzkumné ústavy a malé a střední podniky se zaměřily na fotovoltaiku (vývoj solárních buněk a modulů), koncentrovanou solární energii (vývoj nových heliostatů a systémů akumulace energie) a integraci do elektrizační sítě (dodávky energie přes Maroko a Egypt).

Čtvrtá část se zabývá spoluprací na multilaterálních projektech v oblasti zdraví a lékařské technologie pro prevenci, diagnostiku a léčbu zejména vzácných onemocnění a dále nemocí postihujících nepoměrně více lidí v chudších zemích. Spolupráce je potřebná také v případě nemocí odolávajících léčbě a u personalizované medicíny.

MicroRNA – projekt se v rámci výzkumu epilepsie zabýval možnostmi nově objevených molekul pro diagnostiku a léčbu. Zaměřil se na regulátory genové exprese MicroRNA, které ovlivňují množství proteinů v buňkách. Vědci zjistili, že MicroRNA v mozku se liší u epileptiků a zdravých osob. Při pokusech také zjistili, že změnou fungování MicroRNA lze zastavit epileptický záchvat a zmírnit následné poškození mozku.

HPV-AHEAD – studie Úloha HPV infekce a dalších faktorů v etiologii rakoviny hlavy a krku v Indii a Evropě – zapojena je Indie a devět evropských států. Hlavním cílem je celková analýza většího počtu případů rakoviny hlavy a krku v Evropě a Indii a poskytnout vzhled do etiologie tohoto typu rakoviny a vyjasnit úlohu HPV při jejích vzniku. Očekává se přínos pro screening, diagnostiku, léčbu a profylaxi nádorových onemocnění spojených s HPV v Indii, Evropě i jiných částech světa.

Pátá část se zabývá projekty v dopravě, jejíž nárůst mimo Evropu zvyšuje emise, spotřebu paliv, a způsobuje nehodovost a dopravní přetížení životního prostředí. V zájmu všech států a občanů je pomocí projektů vytvářet čistší, šetrnější a integrovanější systémy. Zde jsou uvedeny příklady dobré praxe, kdy jsou městům a regionům zpřístupňovány ověřené postupy a technologie.

Viajeo PLUS – mezinárodní projekt spolupráce v oblasti inovativních a zelených řešení městské dopravy Evropě, Latinské Americe, Číně a Singapuru, který má přinést nové možnosti a následně usnadnit jejich zavádění do praxe jak v uvedených zemích a a regionech, tak také v zemích středozemního partnerství. Projekt má také Evropské komisi přinést doporučení pro další spolupráci velkoměst a výzkumných iniciativ.

AGILE – inovační projekt Aircraft 3^rd Generation MDO for Innovative Collaboration of Heterogeneous Teams of Experts – projekt poběží v období 2015 – 2020 s podporou programu Horizon 2020.

Šestá část se věnuje projektům na odstranění sociálního vyloučení a směřování k inkluzivní společnosti. Cíle trvale udržitelného rozvoje pro rok 2030 zahrnují také nové přístupy k chudobě a urbanizaci, které dokládají význam společenských a humanitních věd, jež mohou napomoci začlenění “lidského rozměru” do politického rozhodování.

NOPOOR – podporou znalostí k nové politice a eliminaci chudoby. Projekt spatřuje chudobu jako dynamický, vícerozměrný jev, který vyžaduje dynamické posouzení na individuální úrovni. Veškerý pokrok směřující k teorii chudoby musí být empiricky založen na kvantitativních a kvalitativních studiích států Jihu coby partnerů a dalších zemí.

UrbaChina – Udržitelná urbanizace v Číně – historické a komparativní perspektivy, megatrendy do roku 2050. Projekt řídí konsorcium jedenácti významných čínských a evropských výzkumných institucí. Úkolem je analyzovat trendy urbanizace pro příštích 40 let a definovat možné budoucí scénáře udržitelného způsobu urbanizace.

 

Do programu Horizon 2020 se doposud přihlásily výzkumné organizace a instituce z celkem 197 států, přičemž finanční podpory se dostalo účastníkům ze 148 států (členů EU přidružených i třetích zemí). Jeden z dvanácti hlavních výzkumníků pochází z tzv. třetích zemí, které v rámci Horizonu obdržely podporu ve výši celkem 130 milionů Eur. Publikace s podrobnějšími informacemi o projektech (rozpočet, webové stránky, koordinátor, účastnické státy) a jejich anotací je k dispozici ZDE.