Budoucnost vědy a výzkumu po Brexitu stále nejasná

Účastníci debaty o vědeckém dopadu Brexitu konané tento týden v Londýně se shodli, že v nadcházejících několika letech bude nutné usilovat o co největší zmírnění škod a negativních dopadů celého procesu na vědu a výzkum. Dopad na financování, mobilitu a spolupráci bude zřetelný zejména v Británii, ale pocítí jej i EU, která bude chudší o britský příspěvek, a co se týče mobility a spolupráce, nejvíce ztratí Británie, ale protože sama je jednou z nejoblíbenějších destinací pro stáže a výzkumné pobyty, pocítí ztrátu jednoho z hlavních pilířů Evropského výzkumného prostoru všichni. Předseda britského Úřadu pro atomovou energii (AEA) Roger Cashmore uvedl, že plánovaný odchod země z Euratomu dává v sázku investice ve výši 60 mil. liber ročně, které dostává zařízení Společný evropský torus (JET), který AEA provozuje v Oxfordu. Cashmore uvedl, že v Bruselu lobbuje a přesvědčuje o tom, že je zapotřebí ponechat zařízení jaderného štěpení v provozu.

Situace je komplikována tím, že není jasné, jaké má ohledně vědy plány britská vláda, EU a jak všechna jednání dopadnou. Debaty se účastnili také vědci aktivní v kampani Vědci pro EU. Vědci se shodli, že by bylo užitečné zformulovat jasné stanovisko k budoucímu vývoji a vyvíjet v tomto směru na vládu tlak. Ačkoli formální jednání o vystoupení země z EU začnou již v červnu, neexistuje organizovaný postoj vědeckých kruhů. Věda není na pořadu dne a situaci komplikují i nadcházející volby, které se v Británii budou konat 8. června.

Pro přední britské výzkumníky je však mezinárodní spolupráce naprosto nezbytná. Průzkum mezi téměř 1 300 vědci prokázal důležitost možnosti mezinárodní vědecké spolupráce a mobility. Svoboda pohybu a rozvíjení spolupráce v jiných zemích je nezbytná pro dobrý výzkum a inovace, jak vyplývá z průzkumu zveřejněného počátkem května. Odpovídali vědci a příjemci grantů ze čtyř britských národních akademií – Akademie lékařských věd, Britské akademie, Královské inženýrské akademie a Královské společnosti.

Na kvalitativní a kvantitativní studii týkající se členů akademií a příjemců grantů se podílelo celkem 1 286 akademiků. Hlavní zjištění jsou následující:

• 95% respondentů podniká pracovní cesty po Evropě, z toho převážná většina (87%) spolupracuje s vědci z evropských zemí
• 58% strávilo rok nebo déle na pracovních pobytech v zahraničí, z toho 64% v Severní Americe
• 95% uvedlo, že se v posledních pěti letech podílelo nejméně jednou na projektu mezinárodní spolupráce
• 77% uvedlo, že mezinárodní spolupráce je v současné době běžnější, než tomu bylo před dvaceti lety.

Prezidentka Královské inženýrské akademie k průzkumu uvedla, že zejména inženýrství a technické vědy mají značně mobilní pracovní síly, což platí jak pro průmysl, tak pro akademické prostředí, a dodala, že pro britské inženýrství a techniku má udržení možnosti mezinárodní spolupráce zásadní význam.Dohoda EU s Británií ohledně výzkumu ne dříve než v roce 2019

Zástupci EU uvedli, že budoucnost vztahů ve vědě a výzkumu mezi Británií a EU se vyjasní až po uzavření dohody o občanství. Hlavní unijní vyjednavač pro Brexit Michel Barnier neočekává, že dohoda o vztazích ve vědě a výzkumu může být finalizována dříve než v roce 2019, kdy Velká Birtánie opustí EU.

Pokud jde o motivaci k mezinárodní spolupráci, uváděli vědci zájem o sdílení a šíření odborných znalostí (73%), snahu vytvářet nebo udržovat kontakty s vědci v zahraničí (66%) a přístup k odborným znalostem (54%).

 Dohoda EU s Británií ohledně výzkumu nejdříve v roce 2019

Zástupci EU uvedli, že budoucnost vztahů ve vědě a výzkumu mezi Británií a EU se vyjasní až po uzavření dohody o občanství. Hlavní unijní vyjednavač pro Brexit Michel Barnier neočekává, že dohoda o vztazích ve vědě a výzkumu může být finalizována dříve než v roce 2019, kdy Velká Británie opustí EU.

Barnier uvedl, že chápe univerzity, které by uvítaly, kdyby mohly co nejdříve získat dostatek informací ohledně budoucích vztahů vzhledem k situaci, v jaké se nacházejí. Ale nelze očekávat, že se celá věc vyjasní v blízké budoucnosti. Barnier to uvedl počátkem května během 7. konference o stavu EU ve Florencii. Dodal, že nadcházející jednání se budou týkat britského odchodu, nikoli výzkumu. Prioritami unie přitom bude reciproční smlouva o občanských právech, vyhnutí se nutnosti tvrdé hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem, a dohoda o clech. Tyto tři body musí být nezbytně schváleny před všemi diskusemi o obchodu, výzkumu a dalších otázkách.

Británie odejde z EU ke 30. březnu 2019. Poté budou posouzeny návrhy na obchodní dohodu a další záležitosti. Británie nevyloučila pokračování účasti v evropských výzkumných programech, z nichž ten příští, 9. rámcový program, bude zahájen v roce 2021, anebo v programu Erasmus.

Spojené království bude mít možnost upravit své vztahy jak s EU, tak se státy mimo unii jako je Norsko, Švýcarsko a Izrael. Barnier zmínil možnost, že Británie bude moci po odchodu z EU nadále podporovat vytváření sítí kontaktů a vedení společných projektů jako třetí země, ale to by vyžadovalo jiný právní a finanční rámec.