Lepší koordinace formování pracovních programů, synegie výzkumné a kohezní politiky

Polsko vydalo koncem dubna dokument, v němž vyjadřuje své stanovisko k podobě příštího 9. rámcového programu pro vědu a výzkum. Dokument je syntézou myšlenek, názorů a zkušeností zástupců ministerstva pro vědu a vysoké školství,  Národního kontaktního centra, Stálého zastoupení Polska v Bruselu, polských grantových agentur, regionů a představitelů akademického prostředí a průmyslu.

V úvodu se zpráva věnuje řízení programu a horizontálním tématům a vyzývá k posílení konzultačního procesu ve fázi přípravy 9. RP. Uvádí se zde, že v moderní ekonomice již inovace nejsou chápány pouze úzce jako nový výrobek nebo služba. Z hlediska evropského sociálního modelu a problémů, jimž Evropa čelí, musí být inovace sociálně odpovědné a otevřené, aby mohly sehrát svou úlohu v inkluzivním a udržitelném rozvoji. S ohledem na výše uvedené by měl příští rámcový program podporovat integrovaný evropský výzkumný prostor. Základními kameny 9. rámcového programu by měla být jednak excelence, ale také model efektivní a otevřené účasti pro všechny. Světová konkurenceschopnost Evropy může být zajištěna jen tehdy, bude-li využito excelence a intelektuálního kapitálu všech evropských zemí ve spolupráci s dalšími partnery. Jednou z priorit by mělo být také tržní využití inovací ve všech regionech EU.

Lepší koordinaci bude vyžadovat proces vytváření pracovních programů, který je v současnosti málo transparentní a neprobíhá v něm dostatečná diskuse. To vede k tomu, že konečná podoba pracovních programů neodpovídá představám zainteresovaných subjektů a členských států. A ačkoli některé programové aktivity byly svěřeny externím subjektům jako například Společným technologickým iniciativám (JTI), nadále by měly podléhat supervizi členských států, přesněji jejich monitorovacích výborů. Větší důraz by měl být kladen na spojení pracovních programů se souvisejícími politikami a měl by být určen rozsah a dopad výzev tak, aby potenciální příjemci mohli návrh projektu lépe připravit a mít větší šanci na jeho schválení.

Tak jako v dokumentech jiných subjektů, ani v polském stanovisku nechybí apel na navýšení rozpočtu rámcového programu.

Vzhledem k nízké míře úspěšnosti podaných návrhů by mělo být zavedeno dvoukolové přihlašovací řízení, kdy v prvním kole by byla podána jednoduchá žádost a došlo by k posouzení základních myšlenek projektu. Až ve druhé fázi by byl podrobně hodnocen celý návrh. Takový přístup by žadatelům výrazně ušetřil čas a práci na návrzích projektů.

Polsko se také vyslovuje pro větší implementaci evropské kohezní a výzkumné politiky a pro jejich synergii. V současnosti uplatňované mechanismy jako je Pečeť excelence (Seal of Excellence) nebo Cesta k excelenci (Stairway to Excellence) nepřináší ty výsledky, pro něž byly vytvořeny. Rozdíly mezi pravidly a procedurami obou nástrojů vytvářejí komplikované a riskantní prostředí nejen pro řídící orgány, ale i pro příjemce. V tomto ohledu je zvláště důležité sladění pravidel státní podpory.

Mezi další doporučení patří: více se zaměřit na vysokou úroveň technologické připravenosti a sledovat aktivity blízké trhu, aby nedošlo k financování výzkumu, který už má v průmyslu výsledky. Mělo by být více příležitostí pro výzkumnou spolupráci jak na úrovni vysoké, tak nízké úrovně technologické připravenosti. To má umožnit, aby nápady z výzkumu s nízkou úrovni připraveností technologie vytvářely pevný základ pro průlomový výzkum, inovace a využití na trhu.

Stanovisko dále obsahuje podporu přístupu zdola nahoru, který umožňuje financování více řešení, což významně rozšíří portfolio průlomových výsledků a inovací.

V oblasti odpovědného výzkumu a inovací věda potřebuje znát společenské potřeby. Proto musí docházet k interakci různých společenských aktérů.

Otevřenost, transparentnost a účast mezinárodních partnerů by měla být větší než v Horizonu 2020.

Za účelem přilákání talentů do Evropy je třeba zvýšit konkurenceschopnost Evropského výzkumného prostoru. Pro regiony, v nichž dochází k odlivu mozků, je třeba zavést cílená schémata mobility vědců. Ty mohou napomoci rozšíření vědeckých sítí a také přimět místní systém výzkumu, vývoje a inovací k reformě a lepším rámcovým podmínkám.

Polské stanovisko naleznete ZDE.