Vysoké školství v roce 2040 globální perspektiva

Nová kniha o budoucnosti univerzit z hlediska nových problémů

Už od počátku prokazovaly světové univerzity pozoruhodnou vynalézavost pokud jde o schopnost přizpůsobovat se změnám a požadavkům doby. V posledních padesáti letech ale prošlo vysoké školství tak prudkými změnami, že si celý koncept univerzit zaslouží přehodnocení. Jedná se o zavedení internetu a ještě předtím masového vzdělávání, prudké zvyšování školného a také o kontroverzní systém hodnocení univerzit dle jejich kvality.

Rektor univerzity v Utrechtu a zároveň předseda Ligy evropských výzkumných univerzit (LERU) Bert van der Zwaan se setkal s desítkami dalších rektorů a opinion leaderů z univerzit v Americe, Asii a Evropě, a diskutoval s nimi o vývoji systému vysokého školství. Výsledkem debat je přehled hrozeb a příležitostí, shrnutý do publikace Vysoké školství v roce 2040. Globální perspektiva. Kniha se zabývá budoucností vyššího školství v celosvětovém měřítku. Autor srovnává evropský vývoj s vývojem v Severní Americe a Asii a tvrdí, že nový typ univerzity vzejde “z popela klasického systému” – vzdělávání nebude tolik vázáno na určená místa a budovy, nové univerzity budou vice zakotveny ve společnosti díky tomu, že budou nabízet inovativní formy digitálních znalostí a výuku dle poptávky zákazníka.

Autor se v úvodu věnuje otázkám jako je adaptace univerzit na změny, rostoucí náklady na vzdělání, role státu, byrokracie, úspěchy či neúspěchy podnikání univerzit. Ve druhé části rozebírá klíčové faktory, které budou rozhodovat v nadcházejících desetiletích a nezapomíná zmínit, že rozhodující bude role ekonomiky. Zabývá se i fenoménem globálních znalostních center – tzv. “knowledge hubs” - v roce 2040. Nový pohled přináší kapitola věnovaná informačním technologiím coby rozvratné síle. Dále se zabývá otázkou formy výuky – kampusová nebo digitální? – a také problémem pracovního trhu a celoživotního vzdělávání. V poslední, třetí části se autor zabývá budoucností univerzit. Jak budou fungovat, jaké budou nové stěžejní hodnoty? Rozebírá také budoucí roli států v systému vysokého školství a to, jakým způsobem mohou výzkumné univerzity přežít. Autor uvádí, že univerzity musí hrát ve společnosti větší roli, chtějí-li si udržet širokou společenskou podporu. Měly by také vytvářet spojenectví s organizacemi jako například OSN, Světová organizace pro výživu a zemědělství (FAO), ale také s nevládními organizacemi, regiony a vládami, aby bylo možné nabízet programy na řešení závažných společenských problémů, pro které je zapotřebí mít odpovídající znalosti.

Nizozemské vydání knihy rozvířilo debatu u budoucnosti vysokého školství v Nizozemí a cílem je rozvinout diskusi i v dalších zemích. Prezident Newyorské university Andrew D. Hamilton k této knize prohlásil: “Rostoucí náklady a studenti stále více se zdráhající platit rostoucí poplatky za školné – oboje vyvíjí tlak na univerzitní rozpočty. Politické vlivy jako Brexit, zvolení D. Trumpa prezidentem nebo rostoucí moc asijských zemí vytvářejí pro akademické lídry minové pole. V této nejisté atmosféře vytvořil Zwaan jasné a přesvědčivé sdělení, které pomáhá porozumět, jak se vysoké školství do této situace dostalo a popisuje, jak bude v globálním měřítku vypadat v roce 2040.“

K dispozici je anglické vydání v elektronické verzi ZDE.