Výsledky foresightové studie budoucích scénářů vývoje společnosti

Evropská komise zveřejnila souhrn výsledků foresightové studie scénářů evropské politiky vědy, výzkumu a inovací po roce 2030. Tímto tématem se v současnosti zabývá projekt BOHEMIA (Beyond the Horizon: Foresight in Support of the Preparation of the European Union's Future Policies in Research and Innovation).

 

Studie zmiňuje sedm velkých trendů - společenských výzev a předmětů výzkumu a výzkumné politiky:

• globální politický a společensko-ekonomický vývoj
• klima a energetika, životní prostředí
• přírodní zdroje
• zdraví
• bezpečnost a adaptabilita
• interakce lidí a technologií
• vývoj urbanizace

Souhrnná zpráva s názvem New Horizons: Future Scenarios for Research & Innovation Policies in Europe uvádí, jakým způsobem může politika vědy, výzkumu a inovací napomoci tomu, aby evropské státy zmírnily negativní dopady a přiblížily se pozitivnímu scénáři. Je součástí mnohaletého procesu, který v roce 2021 vyústí v nový program pro výzkum a inovace – 9. rámcový program. V roce 2030, o němž je ve studii řeč, už bude tento program ukončen, ale společnost bude disponovat nově vytvořenými nástroji na pomoc vytváření růstu a pracovních míst, zlepšování zdraví apod.

Pro uvedené trendy jsou obsaženy dvě možné cesty - jednak je to negativní scénář, podle něhož bude střednědobý vývoj probíhat beze změn, takže společnost bude v globálním měřítku trpět nepříznivými dopady globálního oteplování a ničení životního prostředí, nemocemi, růstem nerovnosti a nezaměstnanosti, lze očekávat konfliktní světový řád. Druhý, pozitivnější scénář připomíná cíle trvale udržitelného rozvoje, obsažené v rezoluci přijaté v roce 2015 v OSN, a předpokládá, že společnost se bude vědomě snažit o odvrácení negativních trendů, usilovat o udržitelný rozvoj a využívání přírodních zdrojů, rozšíření oběhového hospodářství, přizpůsobení spotřeby demografickému vývoji a mírovou spolupráci. Uvádí se, že všechny cíle OSN jsou již do evropské politiky různým způsobem začleněny – například v rámci programu Horizon 2020 se vědci zabývají snížením znečištění ovzduší a oceánů, ale také čistou výrobou energie, lépe cílenou léčbou nemocí a tak dále. Proto pozitivní scénář uvádí, že do roku 2030 lze přejít na nízkouhlíkovou energetiku, což napomůže snížit riziko spojené s klimatickými změnami.

Ze scénářů vyplývají pro výzkum a inovace následující doporučení:

• vytvářet odolnou společnost preventivně, než udeří krize, a proto by neměl být omezován výzkum technologií, které se v budoucnu mohou ukázat jako užitečné,
• experimentovat v reálném prostředí,
• učit se z úspěchů, přičemž systematický výzkum může určit, které modely nebo jejich části jsou univerzálně použitelné,
• politika inovací musí být inkluzivnější a participativnější – lidé se budou chtít více zapojovat do rozhodování týkající se nových technologií,
• pohlížet na města jako na laboratoře – laboratoře politiky, technologií, sociální soudržnosti, zaměstnanosti a jiné,
• podporovat propojování a spolupráci sektorů – řada problémů prochází napříč sektory,
• prosazovat otevřenost, inkluzivitu a férovost – otevřenost ve vědě a technologiích zvyšuje kvalitu a produktivitu, to platí i pro veřejnou politiku. Šíření otevřených údajů a elektronické správy může zlepšit veřejnou správu. Mezinárodní vědecká spolupráce se zase může rozšířit na spolupráci v obchodu, vzdělávání, energetici a dalších zdánlivě nesourodých oblastech.

 

Publikaci naleznete ZDE.