Digitalizace zdravotnictví může usnadnit výzkum, umožnit včasnou diagnostiku a účinnější léčbu

E-zdravotnictví může pomoci lékařskému výzkumu

EK ustavila pracovní skupinu pro změny ve zdravotnictví. Cílem společného projektu dvou ředitelství EK – zdravotnictví a digitálních technologií - je odstranit překážky v zavádění informačních technologií ve zdravotnictví, napomoci k většímu zapojení pacientů a usnadnit tok lékařských údajů do výzkumu.

Nová pracovní skupina prozkoumá překážky v zavádění větších dat a digitálních technologií do zdravotnictví a navrhne způsoby, jak by členské státy mohly využívat lékařské informace k přeměně systému zdravotnictví a k podpoře výzkumu. Do konce května by měl nový tým představit návrhy na urychlení využití genomických údajů ve výzkumu a maximalizaci potenciálu analýzy velkých objemů dat ze zdravotnictví. To vše by mělo vést ke zkrácení doby zavádění nových způsobů léčby a k zavedení individuálnější lékařské péče.

Celá iniciativa vzešla z frustrace, že evropskému zdravotnictví se nedaří využívat přínos spojený s novými digitálními technologiemi. Bezdrátové spojení, umělá inteligence a další mohou vést k transformaci zdravotnictví právě zavedením individuální péče na míru pacientů, integrací zdravotní a sociální péče, urychlením pokroku ve vědě, možností včasného diagnostikování nemoci a účinnější léčbou.

Evropská komise má za sebou již více iniciativ na podporu elektronizace zdravotnictví. Novinkou oproti minulosti však je, že nyní má spolupracovat zdravotnické a digitální portfolio a že pracovní skupina bude společně řízena vedoucími generálních ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie (DG Connect) a pro zdraví a bezpečnost potravin (DG SANTE). Členy skupiny bude přes šest desítek lékařů, právníků a IT odborníků spolu s experty z oblasti výzkumu a zástupci podniků a regionálního rozvoje.

Panel se bude zabývat tím, jak by sdílení lékařských údajů mohlo pomoci v řešení problémů jako různé epidemie, rakovina nebo Alzheimerova nemoc. Výzkumu nemocí může pomoci právě větší množství dostupných údajů, jejichž shromažďování by mělo umožnit větší přehled u chronických nemocí i diagnostiky a léčby vzácných onemocnění. Aby tento způsob fungoval, musí pracovní skupina představit nové způsoby sdílení citlivých lékařských záznamů a navrhnout způsoby, jak by digitální technologie mohly přispět k lepšímu zapojení pacientů a kontrole údajů.

Kromě toho musí vzniknout široká síť zdravotníků a úřadů na národní, regionální a místní úrovni pro sdílení zkušeností z implementace a integrace e-zdravotnictví do zavedeného systému. Kromě technických a etických otázek je třeba také vyřešit elektronické uchovávání údajů o pacientech, k němuž ještě řada lékařů nepřistoupila. Právě propojení a interoperabilita je jedním z cílů skupiny. Lékařská dokumentace by měla být přístupná všude a sdílena i mezi různými členskými státy.

Česká republika zatím čeká na novelu zákona o zdravotních službách, díky němuž by vzniklo Národní centrum elektronického zdravotnictví, jež by mělo na starosti zejména koordinaci činností v této oblasti a strategické materiály. Ministerstvo zdravotnictví zatím nenavrhlo legislativní změny, které by řešily nejakutnější legislativní nedostatky v elektronizaci zdravotnictví. Nynější stav brání nasazení technologií, které by zkvalitnily péči o pacienty a snížily zdravotnickým pracovníkům administrativní zátěž. Norma by podle předkladatelů umožnila digitalizaci nynější zdravotnické dokumentace a výměnu dat. Zajistila by také minimální standardy zabezpečení zdravotnické dokumentace, která by byla vedena v elektronické podobě.

Ministerstvo zdravotnictví loni vypracovalo strategii e-health (Národní strategii elektronického zdravotnictví na období 2016 – 2020), kterou v prosinci schválila vláda. Zavádění elektronizace bude konzultovat se špičkovými zahraničními experty z Dánska, Estonska, Norska a Světové zdravotnické organizace, kteří již tento proces absolvovali.

Postup elektronizace zdravotnictví v ČR lze sledovat na stránkách NSeZ.cz.