EK je pro zvýšení platů vědců z chudších členských států
Platy z evropských projektů ve východní Evropě se mohou dočkat vyrovnání se západem
Evropská komise 27. února oznámila, že vědci z východoevropských členských států pracující na výzkumu financovaném z evropských fondů by v budoucnu měli mít vyšší platy. Politici argumentují tím, že současný stav vede k úniku mozků na západ. Jako bonus chce EK nabídnout až 8 tisíc Eur na rok navíc. Není však zatím jasné, kolik bude celkové navýšení stát a jak bude vlastně financováno..
Nové pravidlo, jehož účelem je zastavit odchod vědců z východu unie na západ, bude platit i zpětně a bude jej tedy možné uplatnit na projekty financované od roku 2014 dále, týkat se tedy bude i programu Horizon 2020, zahájeného v roce 2014. Peníze, které výzkumníci dříve dostali jako odměnu navíc, budou považovány za část jejich běžné mzdy. Není jasné, kde se zvýšení platů najdou finance. Je nepravděpodobné, že by EK kvůli pokrytí těchto výdajů alokovala další prostředky do Horizonu 2020. Nebylo však vysvětleno, jaký dopad bude toto opatření mít na celý program H2020 nebo jeho části.
Platy hrazené z prostředků H2020 jsou dosud vázány na příjmy učitelů a vědců v dané zemi. Nejenže tento způsob představuje překážku bránící západním vědcům podílet se na výzkumu ve východoevropských zemích, kde plat dosahuje v průměru třetiny platu v Německu či Francii, ale je tu i další problém, že výzkumníci z chudších států vydělávají v projektech H2020 méně než jejich kolegové placení z národních programů, kteří navíc dostávají odměny za publikování článků a podobně. V programu H2020 však nejsou odměny zohledněny, platy jsou proto nižší a evropské projekty v tomto ohledu i méně přitažlivé, i když se může jednat například o jinak prestižní projekt Evropské rady pro výzkum (ERC). To vše vede k demotivaci vědců z chudších členských států, uvedl evropský komisař pro vědu a výzkum Carlos Moedas, který také připomněl, že v 7. rámcovém programu, který předcházel před Horizonem 2020, se platy vypočítávaly na základě celkového hrubého příjmu vědců.
Plánované zvýšení platů nebude vyžadovat souhlas Evropského parlamentu ani Evropské rady a mělo by ještě zvýšit zájem o program H2020. Tlak na zvýšení platů v rámci H2020 zesílil loni v listopadu, kdy rumunští europoslanci zaslali stížnost předsedovi EK Junckerovi, v níž rovněž upozorňovali na odliv mozků z východu na západ. Uvedli dále, že prostředky z programu by měly napomáhat udržet technickou elitu v jejich vlastních státech, kde by byly prospěšné pro jejich hospodářství, školství a výzkum, což se však za těchto podmínek neděje. O změnu usilovali více než rok také ministři školství z ČR, SR, Maďarska, Bulharska, Slovinska, Lotyška a Estonska.
Ani tato změna však neznamená úplné vyřešení celého problému. Jak uvedl generální tajemník Cechu evropských výzkumných univerzit (univerzitní lobbistické skupiny působící v Bruselu) Jan Palmowski, zvýšení platů z evropských peněz může vést k ještě větším nerovnostem, kdy vědci pracující často na stejném problému budou mít diametrálně odlišné mzdy v závislosti na tom, jsou-li placeni ze státních prostředků nebo z evropského grantu.
V rámci Horizonu 2020 funguje několik mechanismů, s jejichž pomocí lze zmenšit rozdíly v platech výzkumných pracovníků. Jedním z nich je twinning, který umožnuje vědcům ze střední a východní Evropy pracovat v lépe vybavených výzkumných ústavech na západě. Taková spolupráce může probíhat například formou výměny pracovníků, workshopu nebo společné letní školy.
Další možností je teaming, kdy velké evropské vědecké instituce spolu s vědeckými pracovišti z chudších států společně zakládají nová výzkumná centra.
Tisková zpráva Science Business ZDE.
