V evropském vysokoškolském vzdělávání přetrvává genderová nerovnováha 

Ve většině univerzitních kampusů v Evropě podle posledních údajů převažují ženy nad muži, přičemž v roce 2020 bylo méně studentek než studentů pouze v Řecku. S postupující kariérou žen se však počet žen pracujících ve výzkumu výrazně snižuje. V roce 2022 zastávali muži více než 80 % vedoucích pozic v čele žebříčku výzkumných kariér na evropských univerzitách.

Navzdory tomu existují známky pokroku při řešení genderové nerovnováhy ve vysokoškolském vzdělávání. Například Irsko nemělo v roce 2020 žádné ženy na pozici vedoucí univerzity, ale od roku 2023 vedou sedum ze třinácti univerzit ženy. Posledním přírůstkem na tomto seznamu je Orla Feelyová, profesorka elektrotechniky, která se v červenci 2023 stane rektorkou největší irské univerzity University College Dublin. Feely, která je první osobou v její rodině, která navštěvuje univerzitu, říká, že chce, aby UCD pozitivně ovlivnila životy svých studentů a soustředí se na diversitu. Milena Králíčková, rektorka Univerzity Karlovy v Praze, a Annika Östman Wernersonová z Karolinska Institutu ve Švédsku, jsou také představitelkami vysokých škol, které upřednostňují inovace a rozmanitost.

Jedním z problémů rovnosti žen a mužů ve výzkumu je obtížnost sladění rodičovství s výzkumnou kariérou. Ženy často ukončí svou výzkumnou kariéru během mateřské dovolené nebo po ní, protože mnoho zemí EU nemá jasná mateřská práva pro výzkumné pracovníky. Například v Itálii nejsou doktorandky studentkami ani zaměstnankyněmi, takže nemají nárok na mateřskou dovolenou.

Univerzity jako Univerzita Karlova a UCD však zavádějí politiky na podporu rodičů vracejících se z dovolené. Tyto politiky zahrnují finanční podporu a mimořádnou pomoc v laboratořích.

Zdroj: ZDE.