Univerzity sestavily list překážek, které brání nadnárodní spolupráci

Evropská univerzitní asociace (EUA) provedla inventuru a uvedla největší překážky nadnárodní spolupráce v informační zprávě. Evropské země pracují na reformě svých vnitrostátních struktur s cílem vytvořit jednotný trh vysokoškolského vzdělávání jako součást boloňského procesu již více než 20 let. V posledních několika letech také EU prosazuje intenzivnější spolupráci univerzit v rámci evropských univerzitních aliancí, v nichž sítě univerzit podporovaných EU pilotují nové způsoby spolupráce. Vzhledem k tomu, že univerzity jsou tlačeny ke spolupráci mimo konkrétní oblasti, jako je mobilita, jsou trhliny v systému stále zřetelnější. Prvním velkým problémem je akreditace a zajištění kvality společných studijních programů, které by byly jádrem nadnárodní spolupráce univerzit. Existuje evropský systém, který ministři přijali již v roce 2015 a který umožňuje společnou akreditaci, ale jeho provádění je roztříštěné a mnoho zemí jej plně neuplatňuje. Existují také velké rozdíly v tom, jak jsou stupně strukturovány a jak se v různých zemích převádějí a kumulují kredity kurzu. To brání zahájení společných programů mezi institucemi, přičemž některé systémy omezují dobu trvání a pracovní zatížení některých kurzů. Překážky mohou vytvářet i limity, v nichž je možné kurzy jazyků vyučovat. Dalším problémem je zpoplatnění vzdělávání studentů. V mnoha zemích je bakalářské vzdělání zdarma. V některých případech stanovují poplatky samy univerzity, v jiných vnitrostátní orgány. Při snaze o spolupráci a posílání studentů mezi institucemi tak vznikají nejrůznější problémy. Omezující je i způsob financování samotných univerzit. Univerzity se spoléhají na stále více zdrojů příjmů malého rozsahu a finančních nástrojů založených na výkonnosti, což pro ně představuje obrovskou administrativní zátěž. To znamená, že často neexistuje jediný zdroj financování pro spolupráci na společných studijních programech, což ztěžuje financování takových programů. Rozdíly jsou také v akademických kalendářích a v tom, jak jsou na univerzitách řízeni zaměstnanci a financování. Brífink je prvním pohledem na překážky vyjmenované na konferencích národních rektorů. EUA doufá, že mapování problémů na úrovni EU pomůže k jejich řešení. Politikům by to také umožnilo zjistit, na jakých úrovních – institucionální, regionální, celostátní nebo evropské – by se překážky měly řešit.

Zdroj: ZDE.