Hospodářská krize živená válkou, nedostatkem energie a inflací zřejmě dále zatíží národní rozpočty na výzkum a vývoj

Prvním krokem potřebným k nápravě propasti v oblasti výzkumu a inovací mezi východem a západem EU je zachování rozpočtu Horizontu Evropa a zajištění toho, aby členské státy nezpřísňovaly národní financování výzkumu, uvedli politici na konferenci Science|Business 7. září. Komisařka EU pro výzkum a inovace Maryia Gabriel varovala členské státy, že krácení rozpočtů na výzkum a vývoj by v této situaci bylo vážnou chybou, protože výzkum pomáhá budovat odolnost v době krize. EU se snaží přesvědčit členské státy, aby posílily veřejné a soukromé investice do výzkumu a vývoje na 3 % HDP, ale jen velmi málo zemí tak učinilo. Hospodářská krize živená válkou, nedostatkem energie a inflací by mohla dále zatížit vnitrostátní rozpočty na výzkum a vývoj. Zároveň musí tvůrci politik v Bruselu bojovat za zachování rozpočtu Horizont Europe pro rok 2023. V současné době jsou rozhovory o rozpočtu ve slepé uličce a členské státy odmítají přijmout návrhy Evropského parlamentu na recyklaci nevyužitých peněz z programu Horizont 2020, který byl předchůdcem Horizont 2020. Země EU, které do bloku vstoupily po roce 2004, vykazují nižší výsledky v oblasti výzkumu a inovací ve srovnání s bohatšími zeměmi v severozápadní Evropě. Údaje Evropské komise ukazují, že 94 % rozpočtu přiděleného na výzkumný program Horizon 2020 šlo na projekty v bohatších zemích. Panelisté se shodli na tom, že by se mělo udělat více pro povzbuzení větší výkonnosti výzkumu a inovací v těchto zemích, zejména pro povzbuzení vědců, aby se zapojili do podnikatelského sektoru a naučili se, jak ze svého výzkumu vytěžit ekonomickou hodnotu.

Zdroj: ZDE.