Horizon Europe: diskuse o vyrovnání rozdílů mezi východem a západem EU

Evropský parlament jasně odmítl návrh řešení, které mělo pomoci překonat rozdíly v podpoře výzkumu a inovací v novějších a starších členských státech EU. S návrhem přišel zpravodaj Evropského parlamentu pro příští rámcový program Horizon Europe Dan Nica, který se chce zasadit o rovnoměrnější přidělování finanční podpory na výzkum a inovace namísto současné situace, kdy z podpory těží převážně členské státy starší “patnáctky”. Nica volá po účinném snížení propasti ve výzkumu, vývoji a inovacích o 50% v EU a po podpoře širokého geografického pokrytí projektů spolupráce.

Tato myšlenka se dočkala odmítnutí ze strany úředníků EK, univerzit a jiných europoslanců, podle nichž je cestou ke snížení rozdílů ve výzkumu a inovacích zvýšení národních rozpočtů na VaV a lepší koordinace mezi Horizonem Europe a dalšími evropskými fondy. Většina států přitom tak jako tak nesplní stanovený cíl dosáhnout výdajů na VaV ve výši 3% HDP. To by měly požadovat mimo jiné vysoké školy v těchto zemích. Oproti tomu hlavním kritériem by měla nadále zůstávat excelence. Proti Nicovu návrhu se postavila i skupina sedmi středoevropských univerzit, podle nichž by zeměpisné kvóty byly výsledkem politických jednání, a nikoli rozhodnutím na základě výsledků a vědecké kvality. Skupina vyzvala Evropský parlament k udržení excelence jako hlavního kritéria přidělování podpory. Nica oponuje tvrzením, že excelence by měla zůstat hlavním hodnotícím kritériem, ale podpora širšího zeměpisného pokrytí Horizonu Europe by Evropu učinila konkurenceschopnější a méně rozvinutým zemím by umožnila dohnat ostatní ve výzkumu a inovacích.

I v případě odmítnutí kvót zůstane rozdíl mezi východem a západem EU problémem, jak připomněl generální tajemník Cechu evropských výzkumných univerzit Jan Palmowski. Jeho organizace proto navrhla navýšit v programu Horizonu Europe financování programů „sdílení excelence“ z 1,8 na 2,5%. To podpořil i jeden z vědeckých poradců EK, který však poznamenal, že příští rámcový program by se neměl stát finanční podporou „ghetta“ chudších členských států. Další možností je vedle zeměpisných kvót to, že by EU zlepšila právní základ synergií mezi Horizonem Europe a dalšími finančními programy, konkrétně fondem sociálním nebo pro regionální rozvoj. To se Evropské komisi dosud příliš nedařilo. Uznává se ale skutečnost, že chudším státům by pomohlo, kdyby tamní vědci měli snadnější a rychlejší přístup ke strukturálním a regionálním fondům. Šéf cechu univerzit Palmowski se také vyslovil pro hodnocení projektových návrhů naslepo a pro zavedení genderu a zeměpisného hlediska coby druhotných kritérií pro rozhodování o podpoře v těch případech, kdy návrhy při hodnocení obdrží stejný počet bodů. 

Určitou váhu Nicovu návrhu zavést kvóty na překlenutí rozdílů ve výzkumu a inovacích přikládá Evropský výbor regionů. Jeho člen a zpravodaj pro Horizon 2020 Christophe Clergeau vydal v říjnu zprávu, v níž hovoří o tom, že chudší regiony se v období příštího rámcového programu (2021-2027) dočkají dvojího zásahu – může dojít ke zpomalení vývoje z důvodu navrhovaných škrtů ve fondech soudržnosti a regionálního rozvoje, v důsledku kterých nebudou schopny soutěži s bohatšími regiony o evropské prostředky na výzkum v rámci Horizonu 2020. Podle Cergeaua nejsou kroky podniknuté k odstranění propasti mezi regiony a podpoření přístupu všech k fondům H2020 dostatečné k tomu, aby zvýšily úroveň vědecké excelence v Evropě jako celku, nejen v několika málo velkých regionech a městech. S tím však regiony zcela nesouhlasí. Podle Clergeaua, člena regionální rady v Pays-de-la-Loire, funguje Generální ředitelství EK pro výzkum a inovace v uzavřeném okruhu a jen neochotně se otevírá novým aktérům. Jádrem argumentace Výboru regionů je, že Evropská komise chce přenést část financí z fondu soudržnosti a regionálního rozvoje, o němž výbor také spolurozhoduje, do Horizonu 2020 a dalších iniciativ řízených přímo Evropskou komisí. Takový krok podle výboru vede spíše k řízení shora dolů a nereflektuje skutečná očekávání občanů a místních společenství. Podle návrhu celkového rozpočtu na léta 2021-2027 se má jednat o 10% škrtů u kohezních fondů a 28% u fondu pro rozvoj venkova. Regiony jsou ochotny k diskusi o možných synergiích Horizonu Europe a regionálních fondů EU, ale pouze v případě, že budou zapojeny do jejich rozhodování a implementace. Clergeau uvedl, že EK by měla v souvislosti s 9. rámcovým programem uznávat regiony a města jako aktéry stejné kategorie a také jako tradiční subjekty působící ve výzkumu a inovacích.

Zpravodaj EP Nica s podporou Výboru regionů zopakoval snahu formovat Horizon Europe způsobem, který by šířil excelenci rovnoměrněji, a tím by řešil nedostatky existující v současném H2020. Evropský parlament musí do listopadu přijít s konečnou verzí návrhu Horizonu Europe. Znamená to projednat kolem čtyř tisíc připomínek. Vyjednávání o synergiích mezi různými zdroji financí ale nebudou lehká, protože instituce se nemohou shodnout na společném souboru pravidel pro financování výzkumu.