Návrhy změn k překlenutí rozdílů ve VaVaI  mezi členy EU

Generální ředitelství pro výzkum a inovace (DG RTD) při EK vydalo začátkem října studii s názvem Spreading Excellence & Widening Participation in Horizon 2020: Analysis of FP participation patterns and research and innovation performance of eligible countries, která analyzuje vzorce účasti jednotlivých zemí v programu Horizon 2020 a základní příčiny nízké účasti zejména novějších členských států EU a přidružených zemí k programu Horizon 2020. Studie je založena na kvalitativních metodách zahrnujícím sekundární výzkum a sedm případových studií z některých zemí (Polsko, Bulharsko, Slovinsko, Estonsko, Srbsko, Itálie a Kypr) a také osm rozhovorů s koordinátory a politickými subjekty. Případové studie pocházejí jednak ze tří novějších členských států, které si vedou lépe než evropský průměr (jedná se o Kypr, Estonsko a Slovinsko), dvou zemí s nízkou výkonností (Bulharsko a Polsko), dále ze Srbska coby přidružené země a z Itálie patřící mezi starší členy unie.

Zpráva zkoumá i opodstatněnost nízké míry účasti třinácti členských států, kterou EK analyzovala již v roce 2011, a zdůrazňuje i další příčiny z dalších let. Zpráva klade důraz na potřebu reforem systému výzkumu a inovací v jednotlivých státech a větší synergie mezi rámcovým programem a strukturálními fondy. Koncentrace finanční podpory z geografického hlediska zůstává problémem. Šedesát procent prostředků směřuje zejména do Německa, Velké Británie, Španělska a Itálie, zatímco novější třináctka se na projektech účastní jen z  8,5%, uspěje jen s 11%  podaných žádostí o podporu projektu z programu Horizon 2020 a obdrží pouhá 4,4%  všech prostředků určených k podpoře výzkumu.

V dokumentu jsou uvedeny klíčové trendy v oblasti překonání rozdílů v oblasti výzkumu a inovací. Podle závěru autorů se ve většině regionů inovační výkonnost časem zlepšila, i když na periferii zůstávají nerovnosti. Komise také prostřednictvím studie předkládá návrhy na překonávání dlouhodobých překážek v účasti a rozdílech v okrajových oblastech  EU, zejména v Itálii, Rumunsku a Finsku, ale i v Německu. Největší výkonnost byla zaznamenána u inovačních lídrů ze západní Evropy, zejména z hlediska stavu systému výzkumu a inovací.

K překlenutí rozdílů ve výzkumu a inovací navrhují autoři zprávy následující změny:

• Zjednodušení procedury žádostí, implementace a hodnocení žádostí o podporu z rámcových programů
• Větší pružnost co se týče implementace programu rozšiřování účasti s využitím zkušeností s RegPot
• Urychlení hodnotící fáze v souladu s praxí European Science Foundation
• Větší využití příležitosti dvoukolového hodnocení skládajícího ze z hodnocení výzkumné a inovační kapacity naslepo během prvního kola, po němž následuje hodnocení týmu a kapacity v kole druhém
• Zavedení rozšiřování jako horizontálního tématu činností v rámcovém programu
• Integrace posíleného mechanismu synergií do programu Rozšiřování s tím, že je třeba vyhnout se oslabení excelence ve výzkumu
• Ocenění body navíc těch návrhů, které využívají infrastrukturu a vybavení v zemích s principem rozšiřování (vybavení a zařízení pořízené z prostředků ESIF),
• Zvážení, do jaké míry současný složený ukazatel určuje země s největší potřebou kroků k rozšiřování. Jiný způsob k jejich určování by mohl být založen na postupném procesu vylučování s ukazateli úspěšnosti
• Zvážení, zda by rozšiřování mohlo řešit rostoucí rozdíly ve stavu výzkumu a inovací mezi evropskými regiony.