V EU sílí opozice vědců proti financování vojenského výzkumu

Vědci prosazují spíše výzkum příčin konfliktů namísto vývoje nových zbraní a technologií

Do kampaně proti plánu Bruselu vynaložit miliardy na vojenský výzkum se zapojily přes čtyři stovky vědců z Evropy i odjinud. V petici zástupci vědy a výzkumu z Británie, Belgie a Německa požadují, aby namísto zbraní EU podporovala řešení příčin konfliktů.

Vědci nesouhlasí s rozhodnutím EU zahájit financování vojenského výzkumu a stupňují svůj tlak na Brusel. V první polovině dubna vyzvali EU, aby nový výzkumný program omezila. V petici uvádějí, že EU jako laureát Nobelovy cenu míru z roku 2012 by měla spíše financovat inovativnější a odvážnější výzkum příčin konfliktů a přispívat k mírovému řešení konfliktů.

Kampaň přichází po loňském vyhlášení vůbec první výzvy na obranný výzkum, která nabízí granty na nový vojenský hardware včetně dronů, lehkých vojenských štítů a námořní kontroly. Cílem fondu s názvem Přípravná akce pro obranný výzkum je vytvořit po konci pilotní fáze v roce 2021 mnohamiliardový podnik. Pokud by k tomu došlo, stala by se EU čtvrtým největším investorem vojenského průmyslu v Evropě po Británii, Francii a Německu. Signatáři petice Bruselu, mezi nimiž jsou i zástupci britské organizace Scientists for Global Responsibility, vytýkají, že nový směr by zhoršil celosvětové závody ve vývoji takových technologií a navíc by to v praxi vedlo ke zvýšení jejich vývozu represivním režimům a k podněcování konfliktů. K tomu už do jisté míry dochází i v současnosti a podle některých vědců již nové směřování EU v obranném výzkumu jasně překračuje etické limity. Řada oponentů návrhu pochází z Německa, kde se řada univerzit odmítá zapojovat do obranného výzkumu z historických důvodů. Další signatáři jsou z Británie, Itálie, Belgie, Španělska, ale také z USA a Japonska. Argumentují také výsledky výzkumu, podle něhož další militarizace nemá smysluplné dopady. Připomínají také, že EU i členské státy vynakládají značnou energii a zdroje na kontrolu zbraní a jejich nešíření, na odzbrojení a prevenci konfliktů ve světě, a přitom na na druhé straně podporují lobby vojenského průmyslu. EU již navíc má velká výzkumný bezpečnostní program, který může být částečně využit pro vojenské účely.

Většina oponentů obranného výzkumu se obává vytvoření ozbrojených sil EU a poukazují na to, že není záruka, že pokročilé technologie vyvinuté díky evropským dotacím, jako například nové drony, se jednou nedostanou do špatných rukou. Také pokrok ve vývoji umělé inteligence a robotiky snižuje práh, za nímž lze začít válčit. Evropská obranná agentura (EDA), která řídí evropské granty na obranný výzkum, uvedla, že její úlohou je podporovat členské státy v rozvoji jejich obranných schopností, jejichž využití však závisí na odpovědnosti členských států a řídí se národním a mezinárodním právem.

Financování evropského obranného programu má své zastánce v německé, italské a francouzské vládě a ve skupině osobností včetně politiků a zástupců zbrojních firem jako Saab, Indra a BAE Systems. Podle nich je taková podpora nutností vzhledem k hrozbám, jimž Evropa čelí na svých hranicích, a navíc zaostává ve výdajích na obranu za jinými mocnostmi. Pouze pět z 28 členů NATO plní stanovený cíl vynakládat na obranu 2% HDP, a Spojené státy proto nahlas vyzvaly EU k vyšším investicím do vojenského hardwaru. Lepší koordinace obrany EU by také pomohla výdaje snížit. I přes protest některých vědců se finanční podpora ukázala být populární. EDA loni obdržela v rámci třech vyhlášených soutěží dotace od 190 firem a výzkumných subjektů z deseti členských zemí. Zastánci také uvádějí, že současný obranný výzkum je stínem sebe sama. Posledními průlomovými vynálezy byly v této oblasti radary a stíhačky ve 40. letech. A dnes se nabízí jedinečná šance obranný výzkum zachránit.

Existují nevládní organizace vystupující proti snahám zbrojního průmyslu spolu s některými europoslanci, ale jinak je opozice značně slabá. Ve členských státech se o evropském obranném výzkumu příliš nediskutuje a výzkumné organizace, zejména ty velké, proti takovým záležitostem veřejně nevystupují zejména proto, že potřebují finanční podporu. To je patrné například v případě britských univerzit, které s nadcházejícím Brexitem budou potřebovat finance o to více. K tomu dochází i přesto, že Británie jinak tradičně evropskou obranu blokovala.

Důvodem k obavám může být závislý vztah, který může vzniknout mezi zbrojním průmyslem a akademickým prostředím. Nezávislý výzkum by tak mohl vzít za své. Příkladem jsou francouzské bezpečnostní think tanky, závislé téměř výlučně na financích obranného establishmentu. Kromě etických argumentů však mohou oponenti použít praktickou úvahu, podle níž může obranný výzkum ohrozit výdaje na výzkum civilní. Poukazují na příklad ze Spojených států, kde zbrojní výzkum v rámci Agentury ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA) stále více finančně převyšuje civilní programy jako National Institutes of Health a National Science Foundation. Výdaje na obranný výzkum zvýší náklady všech oblastí jako filosofie, literatura a další, které se tradičně zaměřují na alternativní způsoby myšlení. Již nyní je zřejmé, že kvůli financování pilotního obranného programu Evropská komise převedla miliony eur určených původně na výzkum energetiky a ekologie.