Zprávy Observatoře pro výzkum a inovace za rok 2017 RIO Country Reports

Vyšly zprávy o stavu VaV pro ČR a další členské a přidružené země

Observatoř pro výzkum a inovace (RIO) v rámci Společného výzkumného centra EK (JRC EC) vydala počátkem dubna zprávy týkající se výzkumu a vývoje v jednotlivých členských zemích a zemích asociovaných k programu Horizon 2020 v roce 2017. Jedná se o analýzu systému výzkumu a vývoje a jeho hlavní subjekty, ekonomické aspekty, vývoj v oblasti financování výzkumu a lidských zdrojů v této oblasti, politiku a podporu vědy a také národní i regionální strategie inteligentní specializace. Zprávy vycházejí z údajů Eurostatu aktuálních k lednu 2018, není-li uvedeno jinak.

Věda a výzkum v České republice

Zpráva pro Českou republiku zmiňuje nedostatek koordinace v systému správy a řízení veřejně podporovaného výzkumu. Panuje rozdrobenost v rozdělení pravomocí. Také vazby mez veřejným a soukromým sektorem ve vědě a výzkumu nejsou optimální. V ČR není vypracována celostátní strategie transferu znalostí a pobídky k němu jsou nastavovány prostřednictvím vnitřních předpisů stanovených na úrovni jednotlivých organizací. Trh práce ve vědě a výzkumu je třeba otevřít a učinit přitažlivým pro mladé pracovníky. Převládají dotační programy zaměřené na podporu výzkumu a vývoje, méně se podpora soustřeďuje na rizikový a rozvojový kapitál.

Zpráva zmiňuje i novinky a změny, přijaté či proběhlé v roce 2017:

  • Přijetí Akčního plánu rozvoje lidských zdrojů a genderové rovnosti ve výzkumu a inovacích v ČR na léta 2018 až 2020
  • Zrušení funkce místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace
  • Schválení rozpočtu pro vědu, výzkum a inovace na rok 2018 a výhledu na období 2019–2020.
  • Průběžné hodnocení a hodnocení ex ante velkých výzkumných infrastruktur
  • Vyhlášení nových programů TA ČR
  • Silnější financování z OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) nabírá na síle
  • Nová metodika hodnocení výzkumných organizací

Zpráva se jako každoročně věnuje podrobněji ekonomickému vývoji a fungování institucí řídících systém podpory vědy, výzkumu a inovací. Všímá si také soukromého výzkumného sektoru, kam spadá 2 300 subjektů, z nichž čtvrtinu tvoří pobočky zahraničních firem a z 80 % jde o malé a střední podniky (MSP). Nejproduktivnějšími odvětvími jsou ve výzkumu a vývoji strojírenství, automobilový průmysl, elektronika a ICT, které se na zaměstnanosti a výdajích ve VaV podílí zhruba padesáti procenty. Největší soukromou společností ve výzkumu a vývoji je Škoda Auto spadající pod Volkswagen Group. Dalšími velkými firmami činnými ve VaV jsou pak ABB, ČEZ, Bosh, FEI, Honeywell, Škoda Transportation, Visteon-Autopal and Zentiva, z nichž většinu také tvoří pobočky zahraničních firem.

Transfer znalostí je v ČR omezen vzhledem k historické separaci vědy a obchodu. Podporu mu poskytuje Technologická agentura ČR. Fungují zde čtyři desítky technologických parků, 17 technologických platforem, 13 byznys inkubátorů a 15 center pro přenos technologií.

Politika výzkumu, vývoje a investic je centralizovaná, regionální úřady nemají právní odpovědnost. Mohou však přicházet s vlastními iniciativami, jakými byl například program inovačních voucherů. Koordinace mezi inovačními strategiemi na národní a regionální úrovni je tradičně slabá, ačkoli v poslední době nastalo zlepšení vzhledem k implementaci Národní strategie RIS3.

Silné a slabé stránky, potřeba systémových změn

Podle evropského inovačního přehledu za rok 2017 patří ČR mezi „mírné inovátory“. Její inovační výkon zaostává za průměrem evropské osmadvacítky, ale zároveň předstihuje Španělsko, Itálii, Portugalsko a Řecko. Za silné stránky zpráva označuje výdaje na VaV ve veřejném sektoru, podíl na mezinárodních vědeckých publikacích, obchodní výdaje směřující mimo výzkum, vývoj a inovace, školení IT v podnicích a vývoj středně pokročilých a high-tech výrobků. Hůře je pak hodnocena oblast vědeckých citací, podíl zahraničních doktorandů, společné publikování veřejného a soukromého sektoru, soukromé spolufinancování veřejného VaV, výdaje VaV v byznysu, inovativnost malých a středních podniků, investice rizikového kapitálu, podnikání řízené příležitostmi, vývoz služeb náročných na znalosti a ochrana práv duševního vlastnictví. Uvedené slabé stránky přímo souvisí s inovačními změnami, jejichž řešením by se česká politika měla intenzivně zabývat. V této souvislosti zpráva uvádí několik výzev:

  • Reforma řízení veřejného výzkumu
  • Otevření pracovního trhu výzkumným pracovníkům
  • Posílení vazeb mezi veřejným a soukromým sektorem
  • Usnadnění přístupu k prostředkům na inovace

 

Ekonomické údaje a financování VaV z veřejných a soukromých zdrojů

Hrubé domácí výdaje na VaV činily v roce 2016 2,96 mld. eur, tedy o 9% méně než o rok dříve. Důvodem bylo zejména snížení investic ve veřejném sektoru. Za období let 2010-2016 však činil kumulativní nárůst těchto výdajů 41%, a v důsledku toho se intenzita VaV (měřeno procentem HDP) v roce 2016 zvýšila na 1,68% (oproti 1,24% v krizovém roce 2008). To je o dost více ve srovnání se sousedním Slovenskem, Polskem a Maďarskem (0,79%, 1% a 1,21%), avšak stále méně oproti celoevropskému průměru (2,03%).

Ve financování VaV z veřejných zdrojů již tradičně převažuje institucionální podpora, což se ale mění s reformou systému VVI, kdy se podíl prostředků na financování projektů zvýšil ze 44 % v r. 2009 na 51 % v r. 2014. Rozpočet na VaV se v r. 2017 zvýšil o 136 mil. eur, tj. o 13 %, a dosáhl v přepočtu 1,2 mld. eur, což je historicky vůbec nejvíce. Víceletý finanční plán pro VVI počítá pro období 2018-2020 s dalším nárůstem. V období 2012-2015 se dařilo plnit stanovený cíl, aby do roku 2020 činily výdaje na VaV 1 % HDP, ačkoli z 29 % to bylo díky veřejným prostředkům ze zahraničí, převážně ze Strukturálních fondů, z nichž bylo podpořeno vybudování několika velkých infrastrukturních projektů na vybudování veděckovýzkumných center.

Soukromé zdroje se na hrubých národních výdajích v roce 2015 podílely z 54 % a dosáhly 1,05 % HDP v r. 2015 a 1,03 % v r. 2016. To představuje výrázný nárůst v porovnání s rokem 2012, kdy to bylo 0,96 %. Průměr EU přitom činí 1,32 % a lze tedy říci, že v ČR v tomto směru existuje pozitivní vývoj. Ze 64 % se přitom jednalo o pobočky zahraničních společností soustředěných především na středně či vysoce pokročilé technologie. Domácí firmy působící ve VaV se soustředí spíše na služby, jejich inovační schopnosti jsou obecně mírné a lze hovořit o značném technologickém zaostávání v porovnání se zahraničními firmami. Prostředky na VaV navíc z 97 % spotřebovaly firmy samotné a pouhá 3 % šla na veřejný sektor, což svědčí o velmi slabých vazbách mezi obchodem a dalšími částmi ekonomiky. U zahraničních firem bylo mimo sektor obchodu vydáno 11 % prostředků, a to téměř výhradně na podporu veřejných výzkumných organizací.

Lidské zdroje a mobilita ve VVI

Počet výzkumných pracovníků se mezi lety 2011 a 2016 zvýšil o 22 % a dosáhl tří a půl tisíce zaměstnanců na plný úvazek na milion lidí, což se blíží unijnímu průměru. V porovnání se státy s nejvyšším výkonem je to však jen polovina. Přes 50 % výzkumníků bylo zaměstnáno v obchodním sektoru, 28 % působilo na vysokých školách a 20 % ve státním sektoru. Zpráva však upozorňuje, že pracovní trh ve VaV trpí nedostatečným přílivem odborníků s potřebnými dovednostmi (zejména v technologiích, matematice a strojírenství). V akademickém prostředí je pracovní trh orientován dovnitř. Podíl žen zaměstnaných ve VaV je nadále nízký – necelých 27 % v r. 2015 oproti průměru v EU, který přesahuje 33 %. Velmi málo žen působí zejména v obchodním sektoru, lepší situace je na vysokých školách a v dalších státních institucích. V ČR je velmi nízká mobilita mezi vědeckých pracovníků mezi soukromým a veřejným sektorem. Nízká je i výměna akademických pracovníků ve veřejně podporované vědě a výzkumu.