Británie pracuje v souvislosti s Brexitem na radikálním plánu pro přírodní vědy

Strategická zpráva žádá finance na nová odvětví, větší spolupráci farmaceutických firem s Národní zdravotní službou a pobídky, které mají Británii udržet na pozici místa atraktivního pro světové vědce i po odchodu z EU.

Podle nové vládní strategie zveřejněné koncem srpna by Velká Británie měla investovat stovky milionů liber do vysoce rizikových projektů z přírodních věd s nejistým výsledkem s cílem vytvořit v příštích deseti letech dvě nebo tři zcela nová odvětví.

Zpráva, vypracovaná pod vedením oxfordského profesora medicíny Johna Bella za účasti odborníků z různých odvětví (zastoupeny byly například firmy AstraZeneca, Johnson  & Johnson and GlaxoSmithKline), navrhuje vytvořit výzkumný zdravotní program HARP (Health Advanced Research Programme), tedy orgán, který by překlenoval mezeru mezi státním a průmyslovým financováním a stanovoval dlouhodobé cíle v oblastech s významným potenciálem jako je genomika nebo umělá inteligence. Vzorem pro fungování HARP by měl být Úřad pro projekty obranného výzkumu (DARPA), který stál za řadou nových technologií ve Spojených státech. Nově vytvořený orgán by v příštích pěti letech rozděloval prostředky mezi padesát programů v pozdní fázi klinických pokusů, analýze dat a hodnocení zdravotnických prostředků a diagnostiky, společně vedených farmaceutickými firmami a Národní zdravotní službou.

Tvůrci strategie rovněž stanovili několik desetiletých cílů jako například přivést do Británie sto špičkových vědců a dva tisíce ´discovery scientists´, dále vytvořit čtyři firmy s kapitálem 20 mld. liber nebo dosáhnout padesátiprocentního zvýšení počtu klinických pokusů.

Zpráva věnovaná přírodním vědám je první z plánovaných pěti sektorových zpráv, které britská vláda hodlá vypracovat jako součást celkové průmyslové strategie. Po každé takové zprávě bude následovat sektorová dohoda, která strategii uvede v život.

Zástupci odvětví zprávu uvítali, avšak nyní budou bedlivě sledovat, zda vláda jedná podle všech uvedených doporučení. Jak uvádějí, strategie neznamená, že je vše hotovo, naopak bude vyžadovat dostatek státních investic a odhodlání Národní zdravotní služby plán realizovat, jak dodal Harpal Kumar, výkonný ředitel Cancer Research UK, největšího evropského poskytovatele financí na výzkum rakoviny. Také viceprezidentka Britské společnosti pro imunologii Anne Cooke uvedla, že mezi vědci už dlouho panuje značná nejistota, doporučení této zprávy jsou však nadějí na konkrétní kroky k posílení a prohloubení spolupráce v přírodních vědách. Úspěch strategie bude záviset na konkrétním úsilí a investicích ze strany vlády, Národní zdravotní služby a výzkumném a soukromém sektoru.

V souvislosti s úvahami o budoucnosti mimo Evropskou unii britská vláda vymezila částku 64 mld. liber pro průmysl přírodních věd, kam spadá přes pět tisíc firem a přes 230 tisíc zaměstnanců, jako pro jedno z pěti životně důležitých odvětví vedle výroby vozidel s ultranízkými emisemi a jaderného průmyslu. Tzv. Moderní průmyslová strategie vznikla v lednu s cílem povzbudí produktivitu Británie a zmírnit obavy z negativních dopadů odchodu z unie.

Strategie opakuje nutnost zůstat atraktivní pro vědce a schopné pracovníky obecně z Evropy i jiných oblastí i po odchodu z EU v roce 2019. Jak se v dokumentu uvádí, země je na přílivu zahraničních vědců vysoce závislá a podle předpovědí bude věda do roku 2025 potřebovat 180 až 260 tisíc pracovních sil. Opět je zmiňována také nutnost, aby země zůstala co možná nejvíce zapojena do unijní lékové regulace a do činnosti Iniciativy pro inovativní medicínu (IMI) - partnerství veřejného a soukromého sektoru, financované z prostředků EU, které usiluje o urychlení vývoje léků. Zde existuje problém, kdy výrobci léků mají naopak zájem na oproštění se od striktních evropských pravidel ohledně ochrany údajů a výzkumu kmenových buněk.

Ve zprávě také britská vláda upřesnila informace o plánované investici 160 milionů liber do přírodních věd, konkrétně do inovací, vývoje vakcín, pokročilé léčby a výzkumu vedeného malými a středně velkými podniky. Z celkové částky má jít 146 milionů do pěti různých výrobních center a zbylých 14 milionů do jedenácti pracovišť lékařského výzkumu a vývojových středisek.