Jaká je návratnost investic do výzkumu a jeho přidaná hodnota

V Bruselu se začíná připravovat příští sedmiletý program podpory vědy a výzkum od roku 2021. Proč mají evropské instituce vynakládat prostředky na vědu a výzkum? Jaký to má přínos a stojí za to? Stránky Science Business a s nimi spojená síť univerzit, firem a veřejných organizací přichází s odpověďmi. Evropská komise právě vydala zprávu s názvem Proč financovat výzkum?

Autoři se zabývají přidanou hodnotou evropských programů, která má několik podob. Kromě toho, že samotné programy generují značnou sumu peněz a také talentů, konkurence při podávání grantů vede žadatele z řad výzkumníků a inovátorů ve snaze uspět ke zvyšování kvality projektových návrhů. Vědci také přispívají ke koordinaci politiky výzkumu, vývoje a investic ve svých zemích a napomáhají tak synergii a větší účinnosti. Vytvářením vědeckých sítí přispívají k šíření poznatků mezi státy. Zpráva také zdůrazňuje, že věda, výzkum a inovace a získané poznatky mají sloužit společnosti. Vedle ekonomického přínosu, tj. růstu a pracovních míst, uvádí dopady na životní prostředí, dále vliv společenský, politický, kulturní a zdravotní. Uvádí také pozitivní dopady organizační: pracovní síly disponující více poznatky jsou inovativnější.

Zpráva poukazuje na problémy, na něž je třeba se zaměřit: využít shromážděné poznatky k řešení společenských problémů, řešit otázku nejistoty návratnosti investic do základního výzkumu, chybějící zapojení subjektů napříč různými sektory do výzkumu a investic na všech úrovních. Tyto výzvy mohou pomoci vyřešit nebo zmenšit dobře připravený výzkum podpořený z veřejných zdrojů. Takový výzkum může vést i k průlomovým objevům, příkladem je technologie vedoucí k vývoji iPhonu. Z ekonomického hlediska jsou přínosem přímé i nepřímé příjmy a kromě nich je přínosem i to, že výzkum, vývoj a investice ve společnosti vytváří vztahy mezi akademickým a podnikatelským prostředím, podněcují nové dodavatelské řetězce a nové trhy. Dalším výsledkem, ač těžko vyčíslitelným, jsou strukturální změny související se znalostí společností a ekonomikou.

Ve zprávě je zmíněn také hojně diskutovaný problém velké konkurence, která neumožňuje většině žadatelů získat podporu na podaný projekt. Existuje také přehnaná administrativní zátěž spojená jak s kontrolou podpořených projektů, tak se zamítnutými žádostmi. Odhad administrativních nákladů činí půl miliardy Eur ročně. Ve snahách o zjednodušení programů zatím není Evropská komise podle autorů úspěšná.

Zpráva se také věnuje návratnosti veřejných evropských investic do výzkumu a inovací, která dosahuje v průměru 20% ročně. To je o dost více v porovnání s 3,1% u evropských státních dluhopisů nebo s 6,8% na americké burze v posledních deseti letech.

Zpráva také uvádí několik příkladů projektů s celospolečenským přínosem – zmíněn je projekt Iniciativy pro inovativní medicínu (IMI) usilující o boj s odolností vůči antimikrobiálním lékům, využití údajů získaných v rámci projektu Copernicus v boji se znečištěním ovzduší a změnami klimatu, rozvoj mobilních technologií, úsilí o čistší leteckou dopravu nebo Charity Engine, projekt umožňující finanční sbírku spojenou s využíváním e-mailu.

Celá zpráva je k dispozici ZDE.