Přípravy fungování Cloudu pro otevřenou vědu

Virtuální sdílení vědeckých dat bude vyžadovat více prostředků a IT expertů

Evropská komise letos přišla s ambiciózním plánem vytvořit do roku 2020 Cloud pro otevřenou vědu, který má propojit tisíce vědců a výsledky jejich výzkumu. Problémem však je, že pro tuto práci nemá dostatek datových expertů, a vyzývá proto univerzity, aby vyškolily více IT expertů. Je zapotřebí více absolventů magisterského studia datových věd a vizualizace. Jsou potřeba mít více datových techniků a analytiků, kteří by evropský cloud pro otevřenou vědu (EOSC) udrželi v provozu. V současné době na vysokých školách funguje jen pár takových integrovaných programů.

Cloud má napomoci vědcům působícím v jakéhokoli oboru v jakékoli zemi ve vyhledávání údajů, článků a dalších zdrojů, a tím podporovat vědeckou spolupráci. Jeho provoz tak může vést i ke změně způsobu práce vysokých škol a výzkumných institucí. Před svým spuštěním musí být zajištěno snadné využití všech dat. Za tímto účelem je třeba, aby datoví experti spolu s vědci začali pracovat na normách sběru dat a jejich správě. Úložiště dat od všech výzkumných pracovníků bude mimořádně nákladnou záležitostí a musí proto fungovat systém, který by údaje analyzoval a případně třídil a špatné vyřazoval.

Toho bude těžké dosáhnout, neboť podle loňské zprávy Evropské komise čelí EU alarmujícímu nedostatku v oblasti práce s daty. Právě tato zpráva doporučila zvýšit výdaje a posílit snahy související s vyškolením počítačových expertů pro vědecký cloud. Cloud pro otevřenou vědu bude pracovat s údaji od velkého počtu výzkumných pracovníků. Očekává se, že půjde až o 1,7 milionu vědců a celkově až 70 milionů lidí zapojených do inovací. V příštích deseti letech proto bude zapotřebí vyškolit až půl milionu počítačových expertů, kteří by poskytovali služby související s ukládáním a zpracováním dat. Poptávka po nich roste rychleji než dříve vzhledem k pokrokům ve vývoji umělé inteligence. Podle analýzy společnosti Pricewaterhouse Coopers bude jen v příštích třech letech celosvětově poptávka po vytvoření 2,7 milionu nových pozic datových analytiků. To vše bude vyžadovat další prostředky na vyškolení expertů a nutné bude v neposlední řadě také to, aby vysoké školy zařadily práci s daty do svých osnov.

Plán implementace EOSC zveřejnila EK letos v dubnu v rámci agendy pro evropský otevřený vědecký systém , tzv. open science. EU produkuje největší objem vědeckých dat ve světě,  a cloud má napomoci k jejich efektivnějšímu využití tím, že bude umožňovat virtuální ukládání, sdílení a další využívání všech sdílených údajů. Hlavními body bude propojení stávajících infrastruktur obsahujících vědecká data napříč vědeckými disciplínami i členskými státy, vytvoření určité řídicí struktury pro integraci vědeckých uživatelů, poskytovatelů financí a implementujících subjektů, a zajištění interoperability a sdílení dat. V cloudu budou shromažďována také všechna vědecká data z budoucích projektů v rámci Horizonu, takže vědecké společenství bude moci velké množství dat opakovaně využívat.

Více o Evropském cloudu pro otevřenou vědu se dozvíte ZDE.