Většinu prostředků z H2020 čerpá evropská "patnáctka"

Ředitelství Evropské komise pro výzkum zveřejnilo koncem června průběžné hodnocení programu Horizon 2020, podle něhož by bylo zapotřebí dalších 62,4 mld. Eur na financování všech kvalitních podaných projektových návrhů. Hodnocení zdůrazňuje, že vysoká poptávka po grantech H2020 vedla k nízké míře úspěšnosti (v průměru 11,6%) oproti přechozímu 7. rámcovému programu, kdy uspělo kolem 18,5% podaných návrhů projektů. Do programu H2020 je ročně podáno přibližně 30 tisíc návrhů projektů, u 7. RP to bylo o 10 tisíc méně. Zpráva neopomíná zdůraznit, že mezi odmítnutými návrhy byla také řada projektů obsahujících kvalitní a potenciálně přínosné myšlenky.

Podle hodnocení jsou se žádostmi o granty nejúspěšnější univerzity, následované velkými firmami, méně úspěšné jsou malé podniky. Z geografického hlediska jsou nejúspěšnější žadatelé z Velké Británie, Německa a Francie. Největší podporu získal německý Ústav Maxe Plancka, následovaný francouzským Národním centrem pro vědecký výzkum a dále Fraunhoferovou společností. Mezi další úspěšné žadatele patří také univerzity v Cambridge, Oxfordu, University College London a Imperial College London. Přehled největších příjemců podle zemí, podprogramů  a částek najdete ZDE.  Program již překročil své cíle ohledně účasti malých podniků, ale zatím nesplnil stanovené body pro investice do klimatu a trvale udržitelného rozvoje.

Z analýzy vyplývá, že největší šanci na získání finanční podpory mají výzkumní pracovníci působící ve veřejně financovaných organizacích či institucích, osoby s předchozí zkušeností z EU, žadatelé o podporu proof of concept Evropské rady pro výzkum (ERC) a v rámci programu výměnných pobytů pro vědecké pracovníky v rámci Akce Marie Sklodowska-Curie (MSCA).

Nejatraktivnější pro žadatele jsou podprogramy Nástroj pro malé a střední podniky (SME Instrument), Evropská rada pro výzkum (ERC) a Akce Marie Sklodowska-Curie (MSCA), dále ICT leadership a Zdravotně-společenské výzvy. Jako nejžádanější pak mají také nejnižší míru úspěšných žádostí. V případě Budoucích a vznikajících technologií (FET) měl šanci uspět jen každý desátý žadatel.

Studie sice nevyčísluje náklady spojené s vypracováváním a podáváním, ale v této souvislosti se odkazuje na studii Asociace evropských univerzit, která tyto náklady odhaduje na 10 tisíc až 100 tisíc Eur za každý podaný návrh. S jejich započtením se hodnota odmítnutých návrhů dostává mezi 268 milionů a 2,68 miliardy Eur.

Pokud jde o výsledky podpořené výzkumné činnosti, bylo na základě podpořených projektů přihlášeno pouze 153 patentů. Jen málo článků týkajících se výzkumu v rámci H2020 bylo publikováno v recenzovaných časopisech.  Podle EK jsou výsledky výzkumu pouhým zlomkem celkového očekávaného výkonu a projekty dokončené v době tohoto hodnocení představují jen 0,6% podpořených žádostí.

Hodnocení odhalilo velkou míru rozdělení Evropy podle ekonomického hlediska – patnáctka starších členů EU obdržela 90 procent prostředků (zejména Británie, Německo, Španělsko, Itálie, Francie, Nizozemí). ČR obdržela 129 milionů Eur, takže vedle Polska (184,5 mil. Eur) se mezi novějšími členy nachází na relativně dobré pozici - země střední a východní Evropy jako celek obdržely pouhá 4,4% , zbytek připadá na přidružené a třetí státy.

V otázce mezinárodní spolupráce lze pozorovat opakující se vzorce – nejčastější spolupráce probíhá mezi vědci z Británie, Německa a Nizozemí, tento trend začínají následovat také Belgičané a Francouzi, zatímco výzkumníci ze Španělska a Itálie spíše zůstávají u spolupráce na národní úrovni anebo spolupracují s menšími  státy jako je Kypr, Rumunsko, Chorvatsko a Řecko.  Se státy východní Evropy spolupracují do jisté míry Irsko a severské státy, které ještě v 7. rámcovém programu spíše vytvářely vlastní skupiny.

Hodnocení najdete ZDE.