Programy Copernicus, Galileo a EGNOS jako příklady úspěšného využití kosmických údajů pro společnost a ekonomiku

Dne 30. května byla na zasedání Evropské rady pro konkurencechopnost schválena finální verze kosmické strategie, navržené koncem října 2016 společně Evropskou komisí, Evropskou kosmickou agenturou ESA (European Space Agency) a členskými státy. Text stanoví cíle unijní kosmické politiky do roku 2030 a bude sloužit také pro přípravy pracovního programu  Horizon 2020 na poslední dva roky jeho fungování a dále pro chystaný 9. rámcový program pro vědu a výzkum. Hlavní cíle unijní politiky v oblasti kosmu jsou:

• Dosažení co největší možné integrace kosmických aplikací do evropské společnosti a do evropského hospodářství
• Rozvoj globálně konkurenceschopného vesmírného odvětví
• Zajištění samostatného přístupu do vesmíru
• Zajištění prostředí pro veškeré v kosmu probíhající aktivity
• Posílení role Evropy jako globálního hráče a podpora mezinárodní spolupráce

Dokument uvádí nutnost efektivně využívat dlouhodobé investice do vlajkových programů Copernicus a Galileo/EGNOS, aktivovat podnikatelský sektor a šířit povědomí veřejnosti o kosmických aplikacích. Rada EU uvádí, že kromě pokračujícího vývoje kosmických infrastruktur a technologií nazrál čas také na využití vesmírného potenciálu vývojem a využití konkrétních inovativních aplikací a služeb založených na kosmických údajích. V této souvislosti připomíná Společné prohlášení o sdílení vize a cílů budoucnosti Evropy ve vesmíru ze října 206, v němž se EU, ESA a členské státy zavázaly k posilování koordinace a komplementarity kosmického výzkumu.

Evropská rada také zmiňuje nutnost co největší integrace vesmírných poznatků do každodenního života ve prospěch společnosti a ekonomiky, jako je tomu například v případě vlajkového kosmického programu Copernicus a projektů Galileo a EGNOS, pro jejichž pokračování se ER jasně vyslovuje. V případě Galilea ER podpořila záměr směřující k jeho fungování na celosvětové úrovni. Byl připomenut význam programů Copernicus, Galileo a EGNOS pro sledování klimatických změn, monitorování CO₂ a skleníkových plynů, pro zemědělství a lesnictví, námořní otázky a další oblasti.

Podle dokumentu se bude EK v oblasti kosmického výzkumu zasazovat o partnerství veřejného a soukromého sektoru, podpoří vznik nové iniciativy společného programování (JPI), vzdělávání a také se bude snažit prosadit větší propojení kosmických priorit s ostatními výzkumnými oblastmi ve struktuře rámcových programů, zejména ICT, bezpečnosti, dopravě a zemědělství.

Evropská rada podporuje vytváření platforem vedených průmyslem, které by měly ve spolupráci s Evropskou cloudovou iniciativou shromažďovaly údaje získané v programu Copernicus,  šířily je a nabízely evropským firmám včetně malých a středních podniků. ER rovněž vyzvala Evropskou komisi ke zvážení možnosti vzniku permanentního datového úložiště kosmických údajů.

Dokument je k dispozici ZDE.