Financování výzkumu po Horizonu 2020

Zvýšit investice do obranného výzkumu a vývoje a vedle univerzit přitáhnout k účasti více špičkových globálních firem – takové jsou možné budoucí příležitosti k růstu podle materiálu evropské skupiny na vysoké úrovni.

Ve zprávě vydané počátkem února Evropská komise pokládá základy programu, který přijde po Horizonu 2020. Skupina 12 expertů vedená bývalým generálním ředitelem Světové obchodní organizace Pascalem Lamym má na jejím základě analyzovat souvislosti mezi výdaji na výzkum a vývoj a ekonomickým výkonem, a hledat způsoby, jak zvýšit růst a dopady evropského výzkumu a inovací.

Ačkoli program Horizon 2020 přitahuje k účasti i ty nejprestižnější světové univerzity, prospělo by větší zapojení špičkových firem, pokud chce EU uspět s průlomovými technologiemi. Zpráva připomíná, že v Evropě vzniklo jen velmi málo firem, které v současnosti kralují novým trhům, které představují informační technologie, biotechnologie, internetové obchody a v poslední době i kolaborativní (sdílená) ekonomika.

Podíl EU na světových výdajích na výzkum a inovace poklesl mezi lety 2000 a 2013 z jedné čtvrtiny na pětinu. Podíl vědeckých publikací poklesl ve stejném období ze třetiny na čtvrtinu, stejný pokles nastal i u patentů.

Skupina expertů bude při přípravě nástupnického programu financování výzkumu vycházet z výsledků průběžného hodnocení Horizonu 2020 a dále například z výsledků veřejných konzultací. Vedle práce tohoto panelu zahájila EK ještě paralelní dlouhodobé plánování dalšího scénáře – studie Bohemia Study bude hotova v polovině letošního roku.

Výsledky ovlivní výdaje na Horizon 2020 v posledních třech letech jeho trvání a pomůže komisaři pro výzkum Carlosu Moedasovi ve vyjednávání o dalším financování od roku 2021. Hlavním bodem a jednou z Moedasových priorit je vytvoření Evropské inovační rady, která by měla napomáhat rozvoji světových technologických firem v Evropě a podporovat inovátory při získávání podpory z Bruselu.

V posledních dvou letech trvání programu H2020 chce také Komise přitáhnout více špičkových talentů. Za tímto účelem chce zaujmout „bottom-up“ přístup, kdy budou moci snáze získat podporu inovativní projekty procházející napříč sektory a technologiemi. Více důrazu bude také kladeno na  finanční a technickou podporu startupů. Zpráva také zmiňuje význam Evropské výzkumné rady, která financovala čtyři stovky proof of concept projektů, díky nimž našly uplatnění vynálezy nebo průlomové myšlenky.

Vědecké dopady programu Horizon 2020 je zatím těžké hodnotit vzhledem k nedostatku údajů. Řada vědeckých publikací totiž vyjde až ke konci programu nebo dokonce až po jeho skončení.

Autoři také volají po větší spolupráci a efektivnějších výdajích na poli obrany. Přestože evropský obranný průmysl zaměstnává vysoce kvalifikované síly a jeho obrat dosahuje téměř 100 miliard Eur, evropské státy kupují velkou část zbraní v zahraničí, například v USA. V této oblasti by ale unie měla zaujmout vedoucí roli. Zde však vyvstávají právní otázky týkající se role EK v obranném výzkumu. Také Horizon 2020 v současnosti nesmí investovat do obrany, ačkoli financuje některé technologie, které lze využít mimo jiné při výrobě zbraní.

Ve zprávě se také hovoří o významu Horizonu 2020 pro chudší členské státy. Program například přispívá z jedné čtvrtiny na výdaje na výzkum na Kypru a z 5% v Rumunsku – pro srovnání v Německu nebo Francii je to pouze 1,5%. Třináct chudších členů však dostává z H2020 méně peněz než v období 7. rámcového programu v letech 2007-2013. Proto jedním z úkolů bude zvýšit jejich výzkumnou a inovační kapacitu.

Autoři dále připomněli, že H2020 je schopen reagovat i na aktuální události. Část prostředků z něj byla vydána na pracovní uplatnění vědců ze Sýrie, kteří hledali práci v EU. Asi 45 milionů Eur také bylo loni vynaloženo na boj s virem Zika a v roce 2014 na léčbu Eboly.

Procentuální porovnání prostředků, účasti a úspěšnosti evropské „patnáctky“ a 13 novějších  členských zemí během účasti na 7. RP a H2020 ZDE.