Jak si vedou české vysoké školy ve výzkumu a vývoji

Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy vytvořilo hodnocení českých veřejných vysokých škol a jejich fakult. Ve zprávě s názvem Bohatství v rozmanitosti jsou vzdělávací instituce posuzovány z hlediska výzkumu, úrovně studentů, zaměření na praxi a další vzdělávání, regionálního rozvoje a sociální inkluze, hodnocení studia a vyučujících, zájmu uchazečů a úrovně studentů, přitažlivosti studia pro cizince nebo uplatnění absolventů na trhu práce.

   V kategorii Vědecká, výzkumná a tvůrčí orientace mezi fakultami dominuje Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, následují přírodovědecké fakulty Masarykovy a Karlovy univerzity a ČVUT.

   V oblasti informačních technologií jsou nejprestižnějšími vysokými školami tyto tři: Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT, Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy a Fakulta informatiky brněnské Masarykovy univerzity.

    Matematicko–fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze je vzdělávací instituce s mimořádně vysokým podílem vědeckého programu a výzkumných aktivit. Řada jejích pracovníků se podílí na mezinárodních výzkumných grantech a spolupracuje se zahraničními institucemi. Fakulta vytváří přes 27 % vědeckého výkonu univerzity a dlouhodobě zhruba 6 % vědeckého výkonu celé ČR (podle RIV). Fakulta má vysoký podíl na garanci spolupráce s mezinárodním výzkumným střediskem CERN v Ženevě, její zaměstnanci se dále podílejí na výzkumných projektech laboratoře Fermilab nebo předsedají velkým evropským infrastrukturám (Konsorcium středoevropské výzkumné infrastruktury – CERIC). Fakulta je také nositelem dvou prestižních Consolidator Grantů Evropské výzkumné rady.  Spoluorganizuje také centra vědecké excelence a podílí se také na práci dalších výzkumných organizací a center, jako je například Laboratoř magnetizmu a nízkých teplot (LMNT), Výzkumná infrastruktura ILL–CZ v Grenoblu, Centrum rozvoje technologií pro jadernou a radiační bezpečnost, Nečasovo centrum pro matematické modelování, Institut jazykových dat LINDAT/CLARIN, Mezinárodní centrum Diskrétní matematiky, teoretické informatiky a aplikací (DIMATIA) a podobně.

Hned za MFF se na pomyslném žebříčku nacházejí Fakulta informačních technologií ČVUT a Fakulta informačních technologií Vysokého učení technického v Brně (FIT VUT). Excelentní výsledky měly zejména brněnská FIT VUT a FEL ČVUT ve vědě a výzkumu i v mezinárodních aktivitách. Fakulta elektrotechnická ČVUT (FEL) se loni zapojila do sedmi projektů v prestižním programu Horizont 2020.  Fakulta je jen ani ne ze čtvrtiny odkázána na příspěvek státu na výuku, většinu peněz si vydělá výzkumem a spoluprací s průmyslem. Studenti FEL se zapojují do výzkumných projektů často už během bakalářského studia, běžně pak ve studiu magisterském. Fakulta spolupracuje s desítkami firem, přímo na škole fungují společné výzkumné laboratoře financované některými firmami. 

   Výzkum a vývoj patří mezi hlavní činnosti Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT) Vysokého učení technického (VUT) v Brně, která se také umístila mezi prvními. Její součástí jsou dvě špičková regionální výzkumná centra (Centrum výzkumu a využití obnovitelných zdrojů energie CVVOZE a Centrum senzorických, informačních a komunikačních systémů SIX). Výzkum a vývoj na FEKT je vedle institucionální podpory z MŠMT financován z tuzemských grantových projektů. V oblasti mezinárodních projektů jsou pracovníci fakulty zapojeni do řady projektů 7. rámcového programu a v současné době se připravují na podání projektů do programu Horizont 2020. Pracovníci FEKT se rovněž zabývají aplikovaným výzkumem pro partnery z průmyslové sféry. Výzkum probíhá jednak na základě hospodářských smluv, jednak v rámci diplomových a disertačních prací (specifický výzkum).

   Jednou ze škol s přírodovědeckým zaměřením, která v hodnocení výrazně vyniká, je Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Fakulta vlastní nebo se podílí na provozu dvou výzkumných terénních stanic - na Špicberkách a na Papui-Nové Guineji. Výzkum provádí i v afrických zemích nebo v Jižní Americe. V poslední době odhalili jihočeští vědci například principy chování organismu při infekcích, jeden student se podílel na projektu kompletního přečtení genomu viru zika.

   Mezi přírodovědnými obory se dobrého hodnocení dočkala také Fakulta chemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Kromě vědeckých výsledků vyniká i v zaměření na praxi a na další vzdělávání svých studentů. V magisterském cyklu má totiž povinnou odbornou praxi, během níž se studenti zapojí do činnosti výrobního podniku nebo výzkumné instituce. Škola také pracuje společně s firmami na výzkumných projektech.

  Celá zpráva Střediska vzdělávací politiky ZDE.

  

  Zdroj: Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK