Vláda schválila novou metodiku hodnocení VO

Česká vláda schválila ve středu 8. února nové zásady hodnocení výzkumných organizací. Od letošního roku tak v hodnotícím systému nastanou podstatné změny. Nová metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací přichází po dlouhých jednáních o návrhu místopředsedy vládní sekce pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka a Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) se zástupci vědy a výzkumu. Bělobrádek uvedl, že vysoké školy budou mít čas se na nový systém připravit a první kompletní hodnocení provede vládní RVVI právě ve spolupráci s těmito institucemi za pomoci zahraničních expertů v letech 2019-2020. Jak dodal, zásadní změnou v dosavadním systému bude komplexnost hodnocení kvality vědeckovýzkumných institucí. Takový způsob odpovídá mezinárodním standardům, na rozdíl od dosavadního systému hodnocení kvantity výsedků. Mělo by se tak dosáhnout větší efektivity vynakládání veřejných prostředků do výzkumu a vývoje, vyšší podpory mezinárodní konkurenceschopnosti české vědy a změny financování výzkumných organizací směrem k větší finanční jistotě jejich rozvoje.

Nový systém bude znamenat také oddělené hodnocení základního a aplikovaného výzkumu a v neposlední řadě i větší finanční jistotu pro dotčené organizace, protože byla schválena fixace finančních prostředků dlouhodobého koncepčního rozvoje na tříleté období (2017-2019). Pozornost se zaměří také na dlouhodobé strategie výzkumných organizací. Náměstek vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace Arnošt Marks vysvětlil, že už dále není možné vynakládat finanční prostředky v řádu deseti miliard korun ročně pouze na základě hodnocení jednotlivých výsledků výzkumu v roční periodicitě. V následujících třech letech bude docházet k postupnému zavádění systému. Výzkumné organizace budou každoročně hodnoceny, přičemž od roku 2020 bude probíhat kompletní hodnocení v pětiletých cyklech.

K nejdůležitějším změnám nové metodiky patří rozdělení výzkumných organizací na tři různé úrovně (úroveň národní nebo také centrální, hodnocení na úrovni poskytovatelů a hodnocení pro potřeby řízení výzkumné organizace). Výzkumné organizace budou nově při hodnocení děleny na tři skupiny, konkrétně na vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR a na rezortní výzkumné organizace a organizace průmyslového výzkumu. Bude rovněž zavedena škála výzkumných organizací A-D.

Hodnocena bude také mezinárodní úroveň jednotlivých organizací. Jejich kvalita bude posuzována za pomoci pěti základních modulů: Kvalita vybraných výsledků, Výkonnost výzkumu, Společenská relevance výzkumu, Životaschopnost (Viabilita) a modul Strategie a koncepce. Relativní významnost modulů bude různá podle pozice výzkumné organizace v systému výzkumu a vývoje. Podle Markse se bude přihlížet také k tomu, jak výzkumné organizace rozvíjejí lidské zdroje, zda zaměstnávají mladé vědce, zda zavedly rozumný systém řízení, jak vypadá tamní pracovní prostředí v mezinárodním srovnání, jak komunikují na mezinárodní úrovni nebo jaké mají vazby s průmyslem“.

Zdroj: Sekce Úřadu vlády pro vědu, výzkum a inovace