Zdá se, že Komise chce povolit plodiny vytvořené novějšími, přesnějšími metodami úprav, bude ale čelit tvrdému odporu ekologických skupin a zelených poslanců

Evropská komise zahájila veřejnou konzultaci o povolení technik úpravy genomu v zemědělství a připravila tak půdu pro politický boj o jednu z nejkontroverznějších vědeckých otázek v bloku. EU již dlouho uplatňuje téměř úplný zákaz první generace geneticky modifikovaných organismů, což kontroverzně nyní silně omezuje práci s novějšími, rafinovanějšími metodami genové editace, které nezahrnují vkládání transgenů z jiných druhů. Potřeba zvýšit odolnost plodin vůči klimatu, udržet konkurenceschopnost evropského agrobyznysu a zachovat potravinovou bezpečnost v době po ruské invazi na Ukrajinu však toto téma posunula zpět do politického programu. Konzultace se zaměřuje na cílenou mutagenezi a cis-genezi, techniky genetické úpravy, které urychlují změny, jichž lze dosáhnout tradičním šlechtěním. V novém informačním listu o těchto metodách je Komise nápadně pozitivní a vysvětluje, že by mohly být použity k vývoji rýže odolné vůči suchu, pšenice s vysokým obsahem bílkovin a rajčat odolných vůči houbám. Loni Komise zveřejnila studii, která dospěla k závěru, že existují „silné náznaky“, že stávající, vysoce restriktivní právní předpisy, které byly zavedeny v roce 2001, „nejsou vhodné pro daný účel“. Za tím chce udělat tlustou čáru tím, že se konzultace zaměří na to, co definuje jako nové genomické techniky, které byly vyvinuty od roku 2001, včetně technologie Crispr, která způsobila revoluci v editaci genomu.

Zdroj: ZDE.