Ženských vědeckých pracovnic postupně přibývá, svou vědeckou kariéru však končí dříve než muži

Data vychází ze studie vedené Ludem Waltmanem z nizozemské Leiden University. Na vzorku bezmála šesti milionů vědců z celého světa, jejichž publikace lze najít v databázi Scopus, vědci zkoumali ty, kteří v letech 1996–2018 publikovali alespoň tři články. Studie přináší zjištění, že od roku 2000 vzrostl počet žen začínajících vědeckou dráhu z 33 na 40 %. Na poli fyziky, matematiky a strojírenství ovšem stále vedou muži (publikovali zhruba o 15–20 % více). Pokud pomineme fakt, že muži se daleko častěji dostávají do vedoucích vědeckých pozic, je rozdíl v publikování mužů a žen na vysoké vědecké pozici zanedbatelný (cca 2 %). U žen pravděpodobnost kontinuálního publikování s časem klesá, lze tedy usoudit, že jejich kariéra je kratší. Nesmíme ovšem zapomenout, že vědecká kariéra se nedá převést pouze na počet publikací. Koronavirus ženám-vědkyním také nepomohl. Z australského výzkumu vyplývá, že pouze 56 % žen-vědkyň, které mají rodinu, má flexibilní pracovní dobu. Ženy často nemají jistou ani pracovní smlouvu – 39 % jich dostává na počátku své kariéry smlouvu na dobu určitou, 23 % žen se se stejnou situací potýká též v polovině kariéry. Až 47 % žen působících na univerzitách se nachází v juniorních rolích, či s nejistým úvazkem, přičemž počet absolventek STEM je hluboko pod 50 %. Nizozemská studie je dostupná ZDE.

Zdroj: ZDE.