Výzkumné organizace vyzývají EK ke zlepšení pravidel vytěžování textů a údajů

Otevřený dopis žádá, aby vytěžování textů a údajů mohly využívat také soukromé firmy

Evropské na výzkum zaměřené organizace, instituce a podniky podepsaly 10. dubna u příležitosti konání letošního Digitálního dne EK otevřený dopis, v němž Evropskou komisi vyzývají k maximalizaci přínosů umělé inteligence úpravou pravidel vytěžování textů a údajů. Jedná se o to, aby díky pravidlům vytěžování textů a dat mohly nově využívat také startupy. Signatáři dopisu také vyjadřují obavy, že návrh EK týkající se umělé inteligence z jejich pohledu neuznává zásadní roli, jakou hraje v umělé inteligenci vytěžování textů a dat, a zmiňují také to, že EK v současnosti usiluje o restriktivní výjimku týkající se vytěžování textů a údajů v rámci směrnice o autorských právech.

Vytěžování textů a údajů je technika, umožňující vědcům prohledat stovky či tisíce článků najednou. Problémem však je, že evropští vydavatelé časopisů, kteří vlastní autorská práva, důsledně kontrolují materiály, jichž chtějí vědci využít, a jsou také jednoznačně pro návrh EK s tím, že jakákoli výjimka by měla být omezena pouze na výzkumné organizace, zatímco firmy mající zájem o využití údajů by měly nadále platit za licenci. EK v roce 2016 navrhla zrušit zákaz skenování desítek tisíc vědeckých prací a učinit kroky ke zlepšení situace využívání textů obecně, ne však tak, aby z něj měl prospěch kdokoli. Zatímco vysoké školy a výzkumné instituce podle EK působí „ve veřejném zájmu“ a o nová pravidla by stály, návrh nepočítal s možnosti využívání textů a údajů pro startupy, občanské vědce, výzkumníky na volné noze, novináře a různé zájmové skupiny. Návrh rovněž počítá s omezením rozsahu vytěžování „pro účely vědeckého výzkumu“.

Dopis podepsalo 23 organizací reprezentujících vysoké školy jako Liga evropských výzkumných univerzit (LERU) nebo Asociace evropských univerzit (EUA) a také malé a střední podniky (např. Digitální alianci MSP), provozovatele telekomunikací a poskytovatele internetových služeb, startupy a scale-up firmy, knihovny, organizace financující či provozující vědu a výzkum, vydavatele uplatňující otevřený přístup, investigativní novináře, a neziskové organizace. Uvedly, že plně podporují ambice sdílené Evropskou komisí a Evropskou radou stimulovat vývoj a posilovat investice do evropské umělé inteligence a jsou si vědomy jejího potenciálu, který představuje pro ekonomický růst a konkurenceschopnost, stejně jako její přínosy pro řadu oblastí jako je lékařská diagnostika nebo řízení udržitelné energetiky. Poukazují však zároveň na to, že využívání umělé inteligence, strojového učení a analýzy dat je v Evropě stále omezené a zaostává za Spojenými státy a Čínou. Proto požadují, aby EK vytvořila politický a regulační rámec, který by evropské firmy pomohl přimět k tomu, že se stanou v oblasti umělé inteligence lídry.

Navrhovaná výjimka se netýká soukromých firem, ale pouze veřejných a neziskových výzkumných institucí. Podle signatářů dopisu návrh nevyhnutelně povede k tomu, že úspěšné startupy a další firmy působící v Evropě v oblasti umělé inteligence přesídlí do USA nebo Japonska, kde je vytěžování textů a údajů povoleno bez omezení a subjekty jsou k němu dokonce vybízeny. Podle Evropské lidové strany, největší strany v EP, jejíž člen je zpravodajem návrhu zákona o autorských právech, není příznivcem rozšíření přístupu k údajům a textům. Argumentuje tím, že změna by zasáhla dobře fungující trh s licencemi. Návrh je v EP projednáván již dva roky a konečné hlasování by se mělo uskutečnit letos v červnu.

Co se týče plánů EK na vytvoření Evropského cloudu pro otevřenou vědu, podle signatářů je důležitý pro zabezpečení udržitelného přístupu k souborům dat a jde tedy o klíčový faktor v rozvoji strategie umělé inteligence. Ta má být zveřejněna letos 25. dubna. V dopise proto volají po komplexní evropské strategii umělé inteligence, jež by zahrnovala širokou podporu vytěžování textů a údajů v soukromém i veřejném sektoru a umožnila by Evropě stát se celosvětovým lídrem v umělé inteligenci.