Informace o penězích na obnovu

Univerzity chtějí, aby se členské státy jasně vyjádřily k moznostem jejich financování v rámci národních plánů obnovy

S většinou předložených a schválených plánů začíná Evropská komise provádět první platby z fondu ve výši 750 miliard eur. Loni se členské státy poprvé v historii EU dohodly, že Komisi umožní půjčovat si peníze a spravovat pětiletý fond fungující od roku 2021 do roku 2026 a že budou investovat do projektů, které bloku pomohou transformovat jeho ekonomiku tím, že podpoří investice do zelených a digitálních technologií. Členské státy mají omezený časový rámec pro investice do strukturálních reforem, avšak mnoho zemí zahrnulo do svých plánů projekty věnované univerzitám, přičemž k některým širším navrhovaným investicím by mohly mít přístup i univerzity. Ve zprávě EUA (Asociace evropských univerzit) se rovněž konstatuje, že v některých reformách univerzit v plánech chybí prováděcí milníky a hodnotící ukazatele. Země, které plánují reformy správy, neposkytují rozsáhlý popis plánovaných změn a někdy se odvolávají pouze na obecné cíle, jako je „posílená univerzitní autonomie“. Některé země zařadily univerzity mezi konkrétní příjemce. Například Rakousko vybuduje na Vídeňské univerzitě institut pro precizní medicínu. Kypr přidělí peníze na obnovu na modernizaci energie z obnovitelných zdrojů a testování inteligentních sítí na Kyperské univerzitě atp. Rumunské univerzity mohou požádat celkem o 224 milionů eur na granty na digitalizaci a inteligentní specializaci. Slovensko vyčlenilo 213 milionů eur na zlepšení výkonnosti svých vysokých škol a na reformu financování, hodnocení, akreditace a správy vysokoškolských institucí. V jiných zemích však mohly být plány transparentnější a čitelnější pro celou společnost.

Zdroj: ZDE.