Estonská výzva: více investic, větší dopady a větší důvěra ve vědu a výzkum

Během estonského předsednictví vychází výzva k přijetí opatření, obhajující více investic, větší dopady a více důvěry ve vědu v příštím rámcovém programu

Estonský premiér Jüri Ratas využil předsednictví své země v Evropské radě k tomu, aby vyzval další členské státy k vyšším výdajům a podpoře výzkumu a inovací jak na úrovni států, tak v 9. rámcovém programu, z něhož bude věda a výzkum financována od roku 2021. Jak uvedl na konferenci European Research Excellence – Impact and Value for Society v Tallinu, investice do výzkumu a inovací nejsou luxus, ale nezbytnost. Evropa nemůže být lídrem inovací, pokud investice stagnují nebo jsou omezovány. Dodal, že estonský rozpočet na příští rok počítá s jedenáctiprocentním nárůstem pro výzkum, což odráží i to, že Estonsko do velké míry sází na digitalizaci všech oblastí.

Výzvu estonská vláda zveřejnila 16. října. Podobné výzvy vydávané vládou předsednických zemí mají zdůraznit, co má být pro EU prioritou. Návrh dokumentu tallinské výzvy k akci obsahoval doporučení jako větší investice, větší dopady a větší důvěra ve vědu. Současný rámcový program s rozpočtem 77 miliard Eur běží do roku 2020. V Bruselu a zainteresovaných subjektech již letos začaly probíhat diskuse o velikosti a podobě programu následujícího. Obavy se týkají zejména možného krácení rozpočtu způsobeného odchodem Velké Británie z unie.

Dokument vyzývá vlády i EU jako celek ke zvýšení výdajů na výzkum a inovace, má-li dojít k průlomovému pokroku. Připomíná, že EU je stále daleko od dosažení hranice 3% na výzkum a investice, stanovené již v roce 2000, a je nutně zapotřebí tento politický závazek obnovit. Veřejné i soukromé výdaje na výzkum a vývoj v současné době dosahují 2,1% HDP. Další doporučení se týká nápravy nedostatků či úskalí předchozích rámcových programů. Měly by být sladěny národní a unijní programy, vědci by se měli naučit informovat o dopadech výsledků projektu, a měl by být posílen Evropský výzkumný prostor (ERA), aby došlo k mobilizaci nevyužitého potenciálu ze všech regionů.

Evropský komisař pro výzkum Carlos Moedas výzvu podpořil a zopakoval, že investice do excelentního výzkumu jsou nutné pro ekonomický růst. V příštím rámcovém programu by měly vzniknout výzkumné mise zaměřené na řešení velkých společenských otázek a skutečných problémů, kterým rozumí i veřejnost, zatímco nynější výzvy týkající se výzkumu společenských změn jsou podle Moedase příliš vágní.

Samotná estonská vláda nedávno rozhodla o zvýšení prostředků ze svého rozpočtu na výzkum a inovace pro rok 2018 14 milionů Eur, tedy přibližně o 0,8% HDP, přičemž cílem vlády je vynakládat celé jedno procento. Soukromé financování se stabilně drží na 2% HDP. Zvýšení má zajistit větší stabilitu pro dlouhodobé projekty. V Estonsku jsou výzkumné výzvy z 80% založeny na soutěži a někteří vědci soutěže využívají jako validační fázi pro návrhy evropských projektů. Zvýšení rozpočtu umožní vládě dát více prostředků na základní financování národního výzkumu.

Pro Estonsko jsou výzkum a inovace dlouhodobou prioritou zejména pokud jde o digitální technologie. Země je průkopníkem v zavádění elektronické státní správy, internetových voleb, bankovnictví a podobně. A úspěch velkého IT startupu Skype pomohl investovat do dalších místních startup firem.

Estonský premiér dodal, že také vzhledem k chystanému odchodu Velké Británie a s tím souvisejícím úbytkem financí je třeba zvláště prosazovat zvýšení prostředků na výzkum a inovace. Proto musí tvůrci politik, vědci a průmysl mít dobré argumenty, proč jsou věda, výzkum a inovace pro Evropu tak významné, a jejich přínos vysvětlit i veřejnosti.